Návrat na osvědčenou cestu

Dnes v 18:03
Bayern Mnichov prožívá již nějakou dobu výsledkovou krizi a první místo v tabulce Bundesligy si tak mohla upevnit Borussia Dortmund. Nenáviděnému sokovi z Bavorska nestačili ani dvě branky Roberta Lewandowského a hvězdný soubor se domů vracel bez bodu s vědomím sedmibodové ztráty na čelo tabulky. Ligová situace Bayernu tak není nijak komfortní a hledání světla na konci tunelu je pro tým se zvyšujícím se věkovým průměrem rok od roku těžší. Nikdy v historii bundesligy nedokázal takovou ztrátu dohnat a minimálně na rok tak ztratil pozici německé jedničky.
To ve Vestfálsku si zatím sezonu užívají a mnozí pomalu začínají oživovat vzpomínky na působní Jürgena Kloppa, jenž bylo jedním z nejlepších v klubové historii, kdy dokázal Dortmund hned dvě sezony po sobě sesadit Bayern z ligového trůnu. Teď se zdá, že nastal čas na opakování. V týmu najdeme ještě i hráče pamatující Kloppovu éru- brankář Roman Weidenfeller, útočníci Mario Götze a Marco Reus či polský obránce Lukasz Piszczek. Na druhé straně vidíme i dravé mládí- záložník Julian Weigel či obránce Jeremy Toljan.
Trenér Peter Stöger se svými asistenty dostává fanoušky Dortmundu do varu a ti se minimálně myšlenkami vrací do dob působení současného trenéra Liverpoolu. Dortmund si vede solidně i v letošním ročníku Ligy mistrů a ve skupině A směle kráčí za postupem. Minulý ročník dohrával žlutočerný tým v křeči, ale nyní je to zapomenuto. Vyrovnanou situací v bundesligové tabulce ovšem dostává skvělou zprávu celý německý fotbal.
Mnohokrát jsme psali o přílišné dominanci Bayernu a jeho jasné roli v ligové tabulce. Doplatila na to nakonec i německá reprezentace, když se vracela z letošního světového šampionátu již po základní skupině. Bayern bude prožívat generační výměnu a v Německu se tak rozšíří počet atraktivních fotbalových adres. Vedle Dortmundu si letos dobře vede i Borussia Mönchengladbach. Její fanoušci rovněž pokukuj po účasti v příštím ročníku Ligy mistrů. Kloppova vize se vrací. Teď může sledovat dění v rodné zemi s dobrým pocitem.
 

Trenér Vrba se musí podívat pravdě do očí

Čtvrtek v 20:29
Plzeň prohrála zápas s Realem Madrid. Normálně by takový titulek nikoho příliš nevzrušoval a sportovní fanoušci by nad tím mávli rukou. Nyní však panovala v Plzni touha po lepším výsledku. Viktoria sehrála před týdnem na San Bernabeu vyrovnanou partii s nejslavnějším týmem fotbalové historie a fanoušci prahli dost možná i po bodovém zisku. Situace se však proti poslednímu zápasu zmenila. V zápase v Madridu jsme viděli jeden z nejslabších výkonů Realu za poslední roky a fanoušci vyprovodili jeho hvězdy zaslouženým pískotem. Nový provizorní trenér Solari působí na hráče jako balzám a ve Štruncových sadech se to jasně projevilo.
Český mistr sice nastoupil do zápasu bez respektu a vytvořil si několik šancí, ale stačila jedna povedená akce Karima Benzemy a "bílý balet" se stal jasným králem na hřišti. Situaci měl po prvním gólu jasně pod kontrolou a Plzeň se seznamovala s tvrdou realitou. Po několika týdenní krizi opět fanoušci viděli hráče z jiné galaxie, kteří sebevědomě kráčí za třemi body. Po velkých očekáváních přišlo tvrdé vystřízlivění a myšlenky alespoň na Evropskou ligu se výrazně vzdálily.
Trenér Vrba se během prvního poločasu schoval za lavičku náhradníků a podobně jako jeho svěřenci se těšil na závěrečný hvizd. Hlavou mu asi probíhaly různé myšlenky, ale v této chvíli u něj musí předstihnout všechny ostatní. Vzpomínky a nostalgie na Plzeň v posledních osmi letech musí definitivně jít stranou a musí se začit budovat nová Plzeň, i když to bude pravděpodobně bolet.
Nikoho nepřekvapí, že individuálními výkony předčí domácí hráče hvězdy jako Bale či Benzema. Děsivě však vypadal pohled na jejich fyzickou kondici. Hráči jako Hubník či Limberský po půlhodině "tahali nohy" a těšili se do kabiny. Zápas se světovými hvězdami se jim najednou zprotivil. Hráči Realu je v běžeckých soubojích poráželi o několik délek a všechny to muselo bít do očí. Ochranná ruka nad některými členy základní sestavy se musí stát minulostí. Plzni by se to mohlo brzy šeredně vymstít.

Vážný důvod k zamyšlení

Středa v 20:35
Trenér Jaroslav Šilhavý podruhé ve své kariéře oznamoval z pozice hlavního trenéra reprezentační dvojzápas s Polskem a Slovenskem. Velkým pozitivem je návrat záložníka Herthy Berlín Vladimíra Daridy, protože s ním zároveň přichází jedna důležitá vůdčí osobnost. Další dobrou zprávu však hledám marně. Útočné řady totiž výrazně prořídly a strach z nich rozhodně nejde. Forvardi se stali nedostatkovým zbožím a hledání typického útočného zabijáka se jeví jako běh na delší trať s nejasným cílem.
Jediným typickým útočníkem je v této nominaci Patrik Schick, Matěje Vydru musíme stále považovat spíš za ofenzivního záložníka bez potenciálu vstřelit v jedné ligové sezoně pátnáct či dvacet branek. Zranění Michaela Krmenčíka, Stanislava Tecla a chatrné zdraví Milana Škody se projevují v plné nahotě a bývalému kouči Slavie či Liberce přidělává vrásky na čele. A tímto útočné komplikace zdaleka nekončí.
Všichni víme, že pozice Patrika Schicka v AS Řím má ke stabilitě hodně daleko. Přes bosenského kanonýra Edina Džeka je cesta na post klubové útočné jedničky velmi trnitá a rodák z Prahy se zatím nejeví jako trefa do černého. Teď na něm však bude stát reprezentační útok a Krmenčík, Tecl či Škoda mu budou jen držet palce u televizní obrazovky či na tribuně. Český fotbal dostává jeden vážný podnět k zamyšlení nad situací v útočné fázi.
Na Kollera či Baroše na hrtu útoku už mužeme jen s lásko vzpomínat a myslet na jejich reprezentační i klubové úspěchy při hledání nástupců. Hvězdu evropského formátu nikde nyvychovají ze dne na den, ale pro příklad nemusíme chodit daleko. Z polské Poznaně se vydal před lety na zkušenou do německého Dortmundu jistý Robert Lewandowski. Ve vestfálské metropoli se stal klubovou legendou a fanoušci těžce zkousávali jeho odchod do Bayernu (v německu vyšší meta neexistuje). O Lewandovskem mluví všichni jeho trenéři jako o největším profesionálovi a vzhledem k tomu, jaké veličiny se u něj vystřídaly, to bude asi pravda. Český fotbal nikdy nehledal inspiraci v Polsku, ale teď k tomu má vážný důvod.
 


Fejk? Logiku v něm nacházíme

5. listopadu 2018 v 21:00
Přestup ze Sparty do AS Řím? Při současné situaci v ltenském týmu i celém českém fotbale se takpový scénář jeví jako dokonalé sci-fi. Přesto se však možná brzy dostane na pořad dne. Nejedná se totiž o přesun ligové hvězdy, ale o vstup majoritního vlastníka nejúspěšnějšího českého klubu do týmu "Věčného města". Všechny strany zatím tento scénář popírají, ale já ho nevidím jako zcela nelogický. Každý velký obchodník přece touží po profesním růstu a postup z české nejvyšší soutěže do italské Série A by působil jako dobře načasovaná bomba.
Daniel Křetínský pumpuje do Sparty peníze již třináct let a zažil během této doby nečekaně mnoho zklamání vedoucích mnohdy k čirému zoufalství. Od roku 2005 se na Letné nehrála hlavní fáze bohaté Ligy mistrů a pozice české továrny na tituly je rovněž již zaprášenou minulostí. Sportovní neúspěchy mají i svůj ekonomický důsledek a Daniel Křetínský si toho je moc dobře vědom. Sportovní i ekonomickou perspektivu zahaluje hustá mlha. Absence milionů z Ligy mistrů se dříve nebo později prostě musela projevit.
Daniel Křetínský dotuje nadále Spartu desitkami milionů ze svého, ale u nikoho není trpělivost nekonečná a její pomyslný pohár jednoho dne přeteče. Sám Křetínský má samozřejmě velký podíl na současné situaci v letenském týmu. Nevydařené angažování zahraničních posil, nejasné kompetence jednotlivých členů sportovního úseku Sparty, čaasné střídání trenérů i špatná a nejasná komunikace mezi Letnou a strahovským tréninkovým centrem mládeže. To všechno dnes můžeme považovat za příčiny sparťanské situace a ta se táhne jako červená nit.
Daniel Křetínský má vzhledem k výši svých investic do Sparty plné právo říct- končím. Sparta by se minimálně nějakou dobu vzpamatovávala ze šoku, ale její dnešní mecenáš by si výrazně polepšil. Dostal by se do společnosti šéfů klubů z jedné z nejlepších soutěží světa, jeho tým by pravidelně hrál evropské poháry a u jeho investic by byla mnohem pravděpodobnější jejich návratnost. Sparťané nesmí brát tento titulek z internetu brát na lehkou váhu.

Plzeň na rozcestí

1. listopadu 2018 v 20:24
Viktoria Plzeň podlehla v prodloužení ostravskému Baníku a cesta MOL cupem pro ni tímto zápasem skončila. V kontextu dalších fotbalových událostí se však jeví ukončení jedné pohárové cesty jako malichernost. Z víkendového zápasu se lováckem si sice Plzeň odnesla tři body, ale zároveň dostala ránu do vazu. Útočník Michael Krmenčík utrpěl v poslední minutě zranění, které mu prý předčasně ukončilo sezonu. Smělé předsezonní plány dostaly touto komplikací nečekanou trhlinu a západočeši musí hledat rychlé řešení.
V létě se vedly čilé spekulace o tom, zda reprezentační útočník nezamíří do zahraničí, ale žádná nabídka vedení českého mistra neuspokojila. Majitelé i hráči chtěli prorazit v Lize mistrů a milionovému vábení odolali. Michael Krmenčík prý hodně stál o přestup, ale klubové vedení mu ho zatím neumožnilo. Víra ve znásobení ceny klubové ofenzivní jedničky utržila tvrdý boxerský direkt. Velký přestup se minimálně o rok odkládá a finanční výnosy mají najednou hodně otazníků.
Samotná hra Plzně se bude muset najednou nečekaně od základů přebudovat. Hráči čekající na příležitost dostanou najednou mnohem širší pole působnosti a budou muset dokázat oprávněnost plzeňského dresu dostanou se pod tlak a drobnohled médií i fanoušků. Tomáš Chorý a Jakub Řezníček musí svého kolegu zastoupit. Minimálně do konce podzimní části jim s tím nikdo nepomůže a téma číslo jedna zimní přestávky je již dnes jasně dané.
Situace bude vyžadovat jasné řešení. Hodně napoví výsledek působení v základní skupině Ligy mistrů. Pokud by se Plzeň probojovala do jarních pohárových bojů bude nutné posílit útočné šiky. O to více otazníků by se navalilo před Krmenčíkův návrat a jeho další působení. Nebude klubové vedení litovat toho, že svůj poklad nepustilo v létě na zahraniční putování? Co se stalo nelze odestát. Reprezentační útočník podstoupí velkou fotbalovou zkoušku, kterou mu nikdo nepřál. Plzeň i reprezentace musí doufat v co nejdřívější návrat. Oba dva týmy čeká velká zkouška.

Nová éra nebo hlava v oprátce

31. října 2018 v 20:35
To, co bylo fakticky jasné hned po skončené víkednového El clásica, se proměnilo ve skutečnost. Julen Lopetegui končí své učinkování na lavičce Realu Madrid a klubové vedení se poohlíží pojeho nástupci. V Madridu nedobrovlně zažívají jeden velmi překvapí scénář. Když Lopetegui v létě náhle opustil španělskou reprezentaci a přebral čerstvého šampiona Ligy mistru, mluvilo se o velkém profesním růstu. Z toho se však stalo malé životní intermezzo a Lopetegui je na San Bernabeu nežádoucí.
Jeho angažování se zpětně jeví jako příliš unáhléné, ale co se stalo, nelze odestát. Nastává se otázka, zda nešel po excelentním angažmá Zinedina Zidana a odchodu Cristiana Ronalda do předem prohrané bitvy, ale teď je zbytečné hledat na tuto otázku odpověď. Real se nachází v domácí soutěži v kritické situaci, protože devátě místo si nepředstavovali před sezonou ani největší skeptici a snad ani největší fanoušci Barcelony. Debakl v zápase s Barcelonou se symbolizuje dosavadní průběh tohoto ligového ročníku. A do toho se musí přemýšlet o nástupci Julena Lopeteguie.
Všem je jasné, že angažování Santiaga Solariho je jen nouzovým řešením zhruba do začátku vánočních svátků a Peréz a spol. se již teď poohlíží po novém vůdci party kolem Sergia Ramose. Už dokonce začala padat i konkrétní jména jako Antonio Conte, Roberto Martinéz či Guti. Jméno prvně jmenované už prý ale padlo. Trénovat Real Madrid berou většinou trenéři jako jeden z vrcholů profesní kariéry. Nyní je však na místě otázka, zda se bude skutečně stát fronta u prázdné trenérské lavičky "bílého baletu".
Jméno Lopetegui se snaží všichni rychle zapomenout a vyhlíží nového vůdce v cestě na fotbalový vrchol. Každý si však je vědom obrovského tlaku, přičemž tan umocňují úspěchy Zinedina Zidaneho z posledních let. Toto angažmá prostě nebude pro slabší povahy. Real nemá jasně daného vůdce v hráčském kádru a o to důležitější bude role hlavního trenéra. Mezi elitními evropskými trenéry neidím nikoho momentálně volného, koho bych si dokázal představit na lavičce Realu. Tak alespoň popřeji hodně štěstí.

Zraje jako víno. Ale se zpožděním

30. října 2018 v 20:30
Fotbalová Slavia se vyhřívá na čele ligové tabulky a velkého pražského derby půjde s náskokem sedmi bodů na letenského rivala. V posleddních zápasech je jejím hlavním tahounem slovenský záložník Miroslav Stoch. Vstřelil v této sezoně již sedm gólů a ukazuje plně svou kvalitu a trochu obnovuje svou pověst z mladých let. Byl považován za jeden z největších talentů ve slovenské historii, ale zároveň za konfliktní typ člověka.
Ani to nezabránilo tomu, že se o něj přetahovaly evropské velkokluby v čele s Juventusem Turín a Realem Madrid. Nakonec přetáhl přes hlavu dres londýnské Chelsea a Slovensko v něm vidělo hvězdu mezinárodního formátu. V britské metropoli však svůj potencionál nenaplnil a objevil se na hřišti pouze ve čtyřech ligovýh zápasech a v jeho životopise se tak více vyjímá hostování v nizozemském Twente Enschede.
Nevěřil ve stálé uchycení se v kádru "blues" a zamířil do istabulského Fenerbachce. Ani zde se však na fotbalový vrchol nedostal a údělem mu bylo několik hostování- řecký PAOK Soluň, arabský Al Ain či turecký Bursaspor. Během těchto kočovných let se dostal do konfliktu s reprezentačním trenérem Jánem Kozákem a ve slovenské reprezentaci je do dnešních dnů nežádoucí osobou. Všichni teď čekají, zda se situace změní s příchodem českého kouče Pavla Hapala.
Stochův začátek ve Slavii také nebyl úplně ideáln, ale postupně dozrál v nepostradatelného tvůrce hry a stěžejní postavu celého týmu. Dochází tak logicky na diskuze o tom, zda neměl být těchto dnech na mnohem atraktivnější adrese než je vedoucí tým české nejvyšší soutěže. Neměl se do konce života zajistit v soutěži na západ od českých hranic? Na tuto otázku už nikdy nikdo nedokáže odpovědět. Miroslav Stoch musí žít současnou realitou a zkusit vybojovat se Slavií domácí titul a protazit v Evropské lize. Sám dobře ví, že na exkluzivní angažmá v evropském velkoklubu už pomýšlet nemůže. Léta se prostě nedají zastavit a status velkých talentů dnes patří již později narozeným. Má však ještě šanci nahradit své fotbalové renomé a jeho povinností je se o to pokusit.

Fotbalové boží mlýny

29. října 2018 v 20:28
Jsou to zhruba dvě dekády, co intenzivně sleduji fotbal na české i mezinárodní scéně a v této sezoně mohu říct již teď jednu věc. Horší Real Madrid než v tomto podzimu jsme nezažil. Debakl na Nou Campu v tradičním El clásicu jen symbolizuje současnou situaci v Královském klubu. Na katlánského rivala ztrácí v této chvíli sedm bodů a na jeho herní projev koukají nevěřícně nejen jeho fanoušci, ale fotbaloví přiznivci napříč Starým kontinentem. Tým, jenž si vezl v květnu z Kyjeva pohár pro vítěze Ligy mitrů je nenávratně pryč. Nastala doba budování nového Realu Madrid.
Tento fakt musel být všem jasný po letním odchodu Cristiana Ronalda do Juventusu. Ten se pod Apeninami snaží vylepšit už tak bohatý fotbalový životopis, zatímco jeho nedávný zaměstnavatel připomíná boxera před K.O. Jeho odchod je na hře Realu až příliš viditelný. Dokázal v kritických chvílích vzít odpovědnost na sebe a překonat soupeřovu defenzivu a pro Real získat důležité body. Toto břemeno nedokázala převzít ani jedna ze současných hvězd "bílého baletu" Ve stínu portugalské hvězdy zůstávají na dálku Luka Modrič, Karim Benzema i Gareth Bale.
Nyní se k situaci vyjádřil i samotný CR7. Prezident Realu Florentino Peréz podle všeho sehrál v jeho odchodu mnohem větší roli, než se na první pohled zdálo. Největší hvězdě prý řekl, že bude oproti minulým letům upozaděna a ztratí pozici nedotknutelného. Cristiano Ronaldo tuto roli nezná a určitě v ní nikdy nebude chtít učinkovat. Tento rozhovor tak musel být jedním z hlavních spouštěčů jeho odchodu do Juventusu.
Musíme si otevřeně říct, že mít a nemít na klubové soupisce je větší rozdíl než mezi létem a zimou. Tým v něm ztratí skvělého fotbalistu i velkou a důležitou reklamní značku. Managment Realu Madrid si tuto věc asi dlouho nepřipouštěl, ale čím dříve si ji přizná tím lépe pro "nový Real". Čas nikdo nezastaví a Ronaldův konec ve španělské metropoli musel dříve nebo později přijít. Real na něj však musel být připravený a to se podle všeho nepovedlo. Těžko se to přiznává, ale nejúspěšnější klub fotbalové historie bude možná muset jednu sezonu oobětovat pro podařený fotbalový restart.

Mluvení do prázdna?

25. října 2018 v 21:24
K dění na Fotbalové asociaci se vyjádřil jeden neutrální člověk. Ozval se Otakar Černý- bývalý šéf redakce sportu v České televizi a osoba celkově ve sportovním prostředí respektovaná. Svými slovy rozhodně neobjevil Ameriku, když znovu zdůraznil fakt, že celý český fotbal fakticky řídí šedá eminence v podání Romana Berbra a předseda Malík se svými spolupracovníky působí jako ubohá stafáž. Otakar Černý zná české fotbalové prostředí výborně díky svému působeni v komisi pod vedením Luďka Macely. Nyní se jeho terčem stal Jozef Chovanec.
Na legendu pražské Sparty zvědavě hledí celá fotbalová obec a čeká, co se pod jeho vedením stane mezi českými fotbalovými arbitry. Mnohé odborníky přepadala již při nástupu bývalého reprezentačního trenéra velká skepse a bohužel se zdá, že jejich očekávání budou beze zbytku naplněna. Chovanec zatím zapadá mezi lidi na druhé koleji a potenciál na vyčištění rozhodcovské světničky na fotbalovém svazu se nejeví jako zrovna velký. Bývalému kapitánovi reprezentace už napsal i otevřený dopis.
Vzpomíná v něm na to, jak byl přítomen jeho podpisu profesionální smlouvy v nizozemském Eindhovenu, připomíná mu, jak byl vždycky svůj, ale svým vstupem do strahovského Palerma ho nemile překvapil. V jeho současné pozici ho vnímají lidé v fotbale jako smutného klauna, který nemá potenciál zvednout prestiž českého fotbalu a sám si jen kazí své jméno a na vzpomínky ze své hráčské kariéry sám hází velké množství prachu. Jedná se skutečně o ukázku fotbalové reality?
Ve svých sloupečcích už jsem se mnohokrát spletl a budu hrozně rád pokud se skupina mých špatných odhadů rozroste. Stále však nevidím osobu, jež by mohla dění v uzařené obci fotbalových bafuňářů rozšířit. Velké osobnosti minulých let se strahovské hůrce obloukem vyhýbají a u jejich návštěvníků zpravidla vítězí pragmatismus. U slov Otakara Černého mě přepadá obava o tom, že známý sportovní publicista jen mluvil do větru a ani na samotného Jozefa Chovance příliš velký vliv mít nebude. Musíme si tak neustále opakovat známou lidovou moudrost, že mýlit se je lidské.

A teď přetavit v body

24. října 2018 v 20:26
Ano, skutečně se jedná o zážitek na celý život. Fotbalisté z Plzně ho prožili na madridském San Bernabeu. Český mistr sehrál s nejúspěšnějším klubem fotbalové historie vyrovnané utkání, nejednalo o tréninkové bago z Bayernu či Barcelony a při troše štěstí možná mohl tým ze západu Čech pomýšlet i na bodový zisk. Nejednalo se o pouhý komparz ve vystoupení hvězd "bílého baletu", ale o rovnoceného fotbalového partnera. Nikdo se nebude ptát na to, že jsme viděli možná nejhorší Real Madrid posledních dvaceti let a fanoušci ho vyprovázeli pískotem. Viktoriáni dost možná nalili další dávku nápoje do kalichu hořkosti pro trenéra Lopetegua.
Domů se tým Pavla Vrby vrací se vztyčenou hlavou a spoustou skvělých zážitků, ale teď se musí vrátit do reality. Sympatický výkon proti světovým hvězdám body do tabulky nepřipíše. Plzeň zůstává na posledním místě s pouhým jedním bodem a v příštích zápasech tak musí tuto sbírku rozšířit, pokud chce pomýšlet na jarní vystoupení ve vřazovací fázi Evropské ligy, což si vytyčila jako cíl už po skončení srpnového losování základních skupin elitní evropské klubové soutěže.
Za týden přiletí do západočeské metropole právě španělský gigant a pokud tým Pavla Vrby zopakuje včerejší výkon a Real nevystoupí z bludného kruhu, může směle myslet na přetavení sympatického výkonu v body do tabulky základní skupiny. Hned v dalším kole Viktorii čeká cesta do Moskvy a souboj s tamním armádním klubem bude mít pravděpodobně největší vliv na celkovou podobu tabulky a případné další evropské učinkování.
Hráči Plzně mají ze španělské metropole vzpomínku na celý život, ale teď ji musí minimálně na několik týdnů vytěsnit a hledět dopředu vstříc dalším soubojům. Nachází se nyní v polovině cesty za vytyčeným cílem z celkového pohledu splněno rozhodně nemá. Nečekanou čáru přes rozpočet způsobilo i něčekané vítězství CSKA právě nad Realem Madrid. Starší hráči musí ukázat, že ještě není radno je odepisovat a jejich mladší následovníci zase potvrdit své právo na vystupování mezi evropskou fotbalovou elitou.

Kam dál