Půlvýročí génia

31. března 2017 v 22:57
Česká fotbalová scéna je ve velkém očekávání a již hlavním tématem posledních dnů rozhodně nebylo pokračování české reprezentace v kvalifikaci na mistrovství světa v Rusku. Včera oslavil životní "půljubileum" jeden nejslavnějších českých fotbalistů. V českém fotbalovém kontextu se nestydím o něm mluvit jako o géniovi. Pamatuji si ho jako reprezentačního zelenáče a dnes o něm píši jako o solidním funkcionáři z Českých Budějovic. Ano, oslavencem je Karel Poborský.
S fotbalem začínal v jihočeské metropoli. V devatenácti leteh zde podepsal první profesionální smlouvy. Začal zde s ligovou i reprezentační kariéra.
Brzy se o něj začala přetahovat obě pražská "S". V roce 1994 se stěhoval do hlavní města. Spartě a Slavii však tehdy ještě dal košem. Usadil se pod žižkovskou televizní věží. Poprvé zde nakoukl do pohárové Evropy. S Viktorkou Žižkov si zahrál tehdejší Pohár vítězů poharů. Klub, jež se dnes pohybuje v bludném kruhu druhé ligy poznal tenkrát konfrontaci s londýnskou Chelsea. Po roce se však stěhoval znovu. Tentokrát už do Slavie. Výrazně se podílel na historické sezoně, když se v Edenu po čtyřiceti devíti letech slavil mistrovský titul a tým "sešívaných" dokráčel až do semifinále Poháru UEFA.
Zúčastnil se i úspěšného EURA, kde dokráčeli Češi až do finále, kde padli s Německem. Začalo zde jeho evropské putování. Výkony šampionátu zaujaly kouče Manchesteru United Alexe Fergusona. Rodák z Jindřichova Hradcec se ve čtyři a dvaceti letech stěhoval na slavný Old Trafford. Zde poprvé fotbalově narazil. Obrovská konkurence i jazyková bariéra způsobily, že se jen rok a půl zdžel ve městě, kde je fotbal náboženstvím a místní "red devils" jsou modlami. Poté však pookrřál v portugalské Benfice Lisabon. Trenérskému řemeslu se zde tenkrát učil jeden mladík. Jmenoval se José Mourinho. Vytříbenou technikou brzy získal na svou stranu místní fanoušky. Byl vyhlášen nejlepším cizincem mužstva a získal místo nejlepší jedenáctce portugalské fotbalové ligy.
Po čtyřech letech se na jeho dalším putování podílel spoluhráč z reprezentace Pavel Nedvěd. Pravé křídlo české reprezentace se stěhovalo do "Věčného města". Jeho chlebodárcem se stalo místní Lazio. Zahrál si po boku takových velikánů jako byli Marcelo Salas, Alessandro Nesta či Hernán Crespo. V úvodu sezony 2001- 2002 však ztratil místo v základní sestavě. O nabídky neměl pro další sezonu nouzi. Ozývaly se kluby jako AC Milán, Juventus Turín a údajně ležely na stole i nabídky z Německa. Karel Poborský však šokoval celou fotbalovou Evropu. Oznámil návrat do Česka i když ho od toho mnozí zrazovali. Prý na to byl ještě moc mladý. Nevratil se navíc do Slavie ale zamíříl do konkurenční Sparty.
Zde zažil mnohem delší fotbalovou epochu. Slavil dva ligové tituly a jedno z dosud posledních vystoupení letenského týmu v Lize mistrů. Ještě větší šok než jeho příchod způsobil jeho náhlý konec v rudém dresu. takřka celé mužstvo prý tehdy prožívalo velké neshody s trenérem Hřebíkem a Poborský jako kapitán měl být jeho nepsaným vůdcem. Nechci zde polemizovat, kolik pravdy bylo na tehdejší rebelii. Pokud je však pravda to, že se s ním vedení rozloučilo jednou SMS zprávou, jedná se vůči o takovému hráči nebetyčnou drzost. Ale zanechme polemik.
Důležité je zapatovat si jho výkony na reprezentační úrovni. Nikdy nezapomenema na jeho "padáček" ve čtvrtfinále s Portugalskem, na to jak řídil cestu za postupem na EURO 2004 rovněž v Portugalsku. Tehdy se našemu týmu klaněla celá fottbalová Evropa. Smolné semifinálové vřazení s Řeckem je dodnes považováno za křivdu všech fotbalových božstev. Po celou reprezentační kariéru, která čítá 118 zápasů na něm stála česká ofenziva. Jeho schopnost učinit originální řešení je neopakovatelná. V tom všem byl jedinečný. Přeji vše nejlepší Steve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama