Pro zlepšení nálady...

9. května 2017 v 20:48
Hledání pozitivních zpráv na české fotbalové scéně je v posledních dnech skutečně mravenčí práce. Jakoby nestačilo, že je fotbal na dve týdny zcela ve stínu hokeje a v podstatě na okraji zájmu všech sportovních fanoušků. Když už dostane fotbal ve sportovních zprávách nějaký prostor, tak posloucháme zprávy o vzetí Miroslava Pelty do vazby a hledání cesty ven z těžkého fotbalového marasmu. Tak alespoň vzpomeňme na jednu českou fotbalovou legendu a její dnešní oslavu narozenin. Kulaté čtyřicáté narozeniny dnes slaví Marek Jankulovski.
Jedna z legend ostravského Baníku, která několikrát ukázala své modrobílé srdce a zároveň akřka celou kariéru spojila s Itálií. Už jako osmnáctiletý se objevil se poprvé představil v baníkovském dres. Ten představil další z řady svých talentů, jenž vychoval pro kariéru v Evropě. Větš prostor dostal o rok později, kdy se začal pravidelně objevovat v juniorských reprezentačních výběrech a byla mu předpovídána hvězdná budoucnost. Brzy bylo jasné, že česká liga mu bude malá a začala se stále hlasitěji pokládat otázka, kam povedou jeho další kroky.
Rozhodnutí padlo na počátku roku 2000. Do Čech se po delší době vydal Zdeněk Zeman. Česko- italský trenér ho zlákal do Neapole, kam se měl zamířit na začátku sezony 2000/2001. V té době už se začal objevovat i v reprezentačním A-týmu. Ten převzal jeden z jeho osudových trenérů Karel Brückner. Začátky v Itálii však nebyly zrovna růžové. Marek Jankulovski neznnalý italského jazyku zažil jednu z nejhorších sezon týmu z kampánské metropole. Na konci jeho úvodní sezony se tým poroučel z nejvšší soutěže. Tamní "tifosi" si svou zuřivostí v ničem nezadali s nedalekou sopkou Vesuv. Hráče svého týmu vzali na milost až po návratu do Série A.
To už se ale začínala psát další kapitola jeho kariéry. Z bouřlivého jihu se Jankulovski vydal na italský severovýchod do Udine. Zde se dokázal poprvé pod Apeninami výrazně prosadit. Stal se jednou z opor. Fanoušci si ho zamilovali a český obránce si záhral s tímto týmem evropské poháry. Začínaly se o něj zajímat evropské velkokluby a bylo jasné, že postup do vyšších pater je jen otázkou času.
Nastal v létě 2005. Chlebodárcem tehdejší opory české reprezentace se stal AC Milán. Špičkový italský tým byl pro ostravského rodáka fotbalovým vrcholem. Neprožíval zde jen dobré časy a několikrát se hovořilo o přestupu či hostování v jiném týmu. Takovému vábení však Marek Jankulovski vždy odolal. Sladkou odměnou se mu stala sezona 2006/2007. Jako třetí Čech v historii zvedl nad hlavu trofej pro vítěze Ligy mistrů. Oslavil i své třicáté narozeniny. Byl velkou oporou reprezentace ve slavných dobách Poborského a Nedvěda. Snad jen nebyl kvůli brzkému odchodu do zahraničí v rodné vlasti naplno doceněn. Jsem však přesvědčen o tom že svého odchodu ve tři a dvaceti letech nikdy nelitoval. V Itálii se postupně stal váženým fotbalistou.
V roce 2011 se však jeho čas pod Apeninami naplnil. "Rosoneri" přestavovali svůj kádr a bylo nad slunce jasné, že toto nutné hráčské intermezzo se dotkne i českého obránce. Kruh se uzavřel a Marek Jankulovski ukázal své fotbalové srdce. Nezapomněl, jaký tým ho vychoval pro velký fotbal a jeho těžkých časech mu chtěl pomoci k lepším zítřkům. Vrátil se do rodné Ostravy. Baník se permanentně pohyboval na chvostu tabulky a hrozba sestupu dostávala postupně reálné kontury. Vstup na bojiště mu však nebyl dopřán. Odehrál pouze jeden zápas, přesněji řečeno necelý jeden poločas. Jen z tribuny sledoval to, jak tradiční klub vyklízí pozici v první lize, kam se snad po této sezoně vrátí. V Marku Jankulovském dnes můžeme vidět jednoho z možných budovatelů lepších zítřků na celé české fotbalové scéně. Vše nejlepší mistře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama