Červenec 2017

Spartu čeká brzké lámání chleba

31. července 2017 v 18:27
Tak tohle opravdu nebyl optimální vstup do boje o titul. Po prohře 0:2 v úvodním zápase Evropské ligy na půdě Crvene zvezdy Bělehrad si měla Sparta alespoň částěčně spravit chuť v malém pražském derby s Bohemians na domácí půdě. Do zápasu šla v roli jasného favorita a na hřišti se opět objevilo několik letních posil. V 15. minutě proměnil David Lafata penaltu a zdá se, že vše půjde podle očekávaného scénáře. Hosté sice nebyli úplně bez šancí, ale sparťanská obrana zůstávala dlouho nepřekonaná. Radost z dobrého průběžného stavu byla umocněna dvacet minut před koncem. Na hřiště se vrátil Tomáš Rosický a celý stadion mu aplaudoval ve stoje.
Pak ovšem přišel nešťastný konec zápasu a studená sprcha. "Klokani" zaveleli k závěrečnému tlaku a ten jim přinesl zasloužené vyrovnání. Nikoho v tu chvíli nezajímalo, že měla Sparta možná kopat ještě jednu penaltu nebo jedna nastřelená tyč v prvním poločase. I ve druhém zápase zůstal tým daleko za očekáváním. Nervy fanoušků jsou na pochodu. Nový trenér příliv posil ze všech koutů Evropy měl být předzvěstí nové Sparty. Takhle si ji ale určitě nepředstavovali.
Shrňme se fakta. Hned v prvním kole Sparta narozdíl od hlavních konkurentů zaváhala. Její výchozí pozice pro pohárovou odvetu rozhodně není synonymem pro pohodu a luxus. Bělehradský tým si veze do Prahy dvoubrankový náskok a zvýšil si sebevědomí vítězstvím v městském derby nad Partizanem. Právě Tomáš Rosický má nyní příležitost ukázat svou velikost. Tým se musí před čtvrtečním zápasem semknout a udělat všechno pro to, aby se nestal velký pohárový malér. Zkušenosti a sparťanského srdce "Malého Mozarta" mohou sehrát velkou roli.
Nikdo se nyní neodváží domyslet, co by se dělo v případě evropského neúspěchu. Spartě by zůstaly oči pro pláč. S koncem v evropských pohárech ještě ve vrcholícím létě nikdo nepočítal. 350 investovaných milionů do nových hráčských akvizic by vyletělo oknem během jednoho měsíce a ani trenér Stramaccioni by nezískal moc nových příznivců. Jeho židle by se naopak pořádně rozkývala. Tříletá smlouva by se najednou stala něčím nereálným. Musí teď doufat, že mu pomohou zkušenosti z Itálie a Řecka, aby nemusel Letnou opouštět předčasně a zadními dveřmi.

Jsou silní, ale ne zdvojení

30. července 2017 v 21:14
Po vstupu do evropských pohárů začala pro Slavii i cesta za obhajobou ligového titulu. Při hektickém vstupu do sezony chtěl trenér Šilhavý pochopitelně rozložit síly mezi více hráčů a před odvetou s BATE Borisov udělal v sestavě hned sedm změn tak radikální proměnu asi nečekal nikdo. Je pochopitelné, že před důležitým pohárovým zápasem chtěl rozšířit trenér "sešívaných" řadu žhavých kandidátů o základní jedenáctku. Měli ukázat svůj potenciál i v soutěžním zápase. Ať všihni přítomní vidí potvrzení výroků o zdvojených postech.
Povedlo se? Všichni hráči z lavičky by ve většině ligových týmů byli tahouny. To však neznamená automaticky úspěch v pohárové Evropě. Jako slušný "záskok" v obraně se ukázal sedící kapitán Jiří Bílek. Jeho zkušenosti se Slavii ještě budou hodit, i když nebude v základní jedenáctce. Horší situace je v útočné fázi. Turek Altintop se za nevýrazný výkon částečně vykoupil proměněnou penaltou. Jinak se však nejednalo o žádný ofenzivní koncert.
Slavia si musí přiznat, že někteří hráči se jeví stále jako nenahraditelní. Jedná se především o Josefa Hušbauera a Milana Škodu. Nechci tím přímo zaútočit na spoluhráče, jenž se snažili je v zápase se severočeským týmem zastoupit. Jejich nepřítomnost však byla během utkání jasně patrná. Dá se takřka jistě předpokládat jejich přítomnost v základu v běloruské odvetě předkola Ligy mistrů a oni můsí svou jedinečnost potvrdit.
Nejedná se vlastně o nic hrozného. V českých fotbalových podmínkách jsou dvě vyrovnané jedenáctky i s takřka bezednou čínskou pokladnou pouhou iluzí. Taková situace v samostatné české lize ještě nenastala a v nejbližší době ji neočekávám. Jednotliví hráči musí ukázat svou kompatibilitu se základní sestavou i když ji zdaleka nebudou mít jistou. Celá Slavia musí zůstat v české fotbalové realitě, jinak to může zle dopadnout.

Podobnost musí být čistě náhodná

28. července 2017 v 23:57
Tak toto se nepovedlo. Jako poslední vstoupila z čekých týmů do pohárové Evropy pražská Sparta. Premiéra se konala na horké půdě v Bělehradě na půdě místní Crvene Zvezdy. A opravdu se nejednalo o začátek z říše snů. Sparta si odvezla do Prahy porážku 0:2 a cesta do dalších kol se najednou stala velmi trnitou. Hrůzně se jeví i styl, jakým se nepříznivý výsledek zrodil. Sparta zaostávala za domácím týmem ve všech směrech. Čekalo se, že nově se rodící hvězdný tým opanuje slavný stadion Maracana a místo toho měl předvedený výkon zhruba kvalitu místního nevalného trávníku. Velkolepá očekávání od taktovky italského trenéra se nepřenesla do reality.
Celá situace připomína Spartu v roce 2011. Tehdy v pohárovém předkole nezvládla stejným poměrem souboj s rumunskou Vasluií. V pražské odvetě už dojem nespravila a z pohárové Evropy se pakovala stejně rychle jako do ní vstoupila. Jaké byly tenkrát důsledky. Pod trenérem Chovancem se ještě více rozkývala už tak vratká židle a jednalo se o začátek konce dvou sparťanských ikon. Jaromír Blažek a Tomáš Řepka museli vyklidit své pozice v letenské šatně.
Když se na celou situaci podíváme zpětně, nejednalo se o nic tak fatálního. Pouze se zrychlil proces, jenž dříve nebo později musel přijít. Oba výše zmínění museli cítit, jak jejich pozice slábne a jejich jedinečné sparťanské příběh napsaly jen trochu zrychleně svůj epilog. Fanoušci to nesli težce, na druhou stranu si někteří členové tehdejšího sparťankého vedení oddechli. Po nezdaeném pohárovém putování odešli dva královsky placení hráči. Ať chtěli nebo ne, museli se s tímto ortelem smířit.
Letos je situace jiná. Sparta v létě mohutně posilovala. Rozšíření kádru přišlo na 350 milionů korun. Očekávání jsou obrovská. Nahlas se musí mluvit o mistrovském titulu i účasti v přístím ročníku Ligy mistrů. A do toho přijde tvrdý boxerský direkt. Letenský tým si najednou musí reálně hrát s myšlenkou o brzkém konci v evropských pohárech a nenaplněných cílech pro novou sezonu. Začaly by se ozývat hlasy o tom, že nová koncepce opět byla zvolena špatně a trpělivost vedení by podstoupila další těžkou zkoušku. Je otázkou, jestli by ji managment barvy rudé chtěl znovu podstoupit.

Asi je něco špatně...

27. července 2017 v 20:38
Po Slavii, Plzni a Boleslavi zahájí své putování pohárovou Evropou i pražská Sparta. Je jen na ní, jak bude tato mise dlouhá. Čeká ji horký začátek v divoké atmosféře na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad. V Evropské lize přivítá letenský tým drsný kotel na místní Maracaně. Češi mají na tento stadion vesměs velice dobré vzpomínky a Sparta má teď možnost na ně navázat a přiblížiit se skupinové fáze chudší sestry Ligy mistrů. Do města nad řekou Sávou vyrazila notně posílená i když někteří dlouhodobí marodi zasednou dnes pouze k televizi.
Jeden z hráčů rudého týmu však do Bělehradu neodcestoval, ačkoliv ho žádné zranění netrápí. Cesty na pražskou Ruzyň byl proti své vůli ušetřen Václav Kadlec. Trenér Stramaccioni poprvé v plné nahotě ukázel to, co od něj velká část fotbalové obce očekává. Místo v sestavě nebude žádný z hráčů dostávat za zásluhy a dílčí úspěchy z let minulých. Pod jeho taktovkou začínají všichni od nuly. Nikdo nemá nic jisté a všichni musí hrát naplno, aby italského stratéga přesvědčili o svých kvalitách.
Nový trenér Sparty řekl na tiskové konferenci naprosto otevřeně, proč učinil tento krok. Neschoval se za prázdné a ohrané fráze. Bývalý reprezentant nepracuje tak, jak si on představuje a tak má v současné chvíli smůlu. Místo v základu získali jiní a případný návrat mezi vyvolené bude pro Václava kadlece během na dlouhou trať. Hned několik osob spojených se Spartou má z jeho vývoje vrásky na čele.
Na Letnou přicházel v šestnácti letech z Bohemians s pověstí vellkého talentu kalibru Tomáše Rosického, o nějž se budou brzy přtahovat evropské velkokluby. Ještě před dovršením plnoletosti získal pod trenérem Chovancem místo v sestavě a vše se jevilo v barvách nejrůžovějších. Stěhování na atraktivní adresu na západě Starého kontinentu se jevilo jako brzká záležitost. Onou destinací se nakonec stal německý Frankfurt a odchovanec klokanů dostal šanci se předvést v jedné z elitních evropských soutěží.
Střih. Máme rok 2017. Václav Kadlec má za sebou kromě německého i dánské angažmá a dvakrát se ze zahraničí vracel s nepořízenou. Z dánského Mydltjlandu přišel jako velká posila za více než 70 milionů. Tehdy se jednalo o rekordní částku. Už poněkolikáté nenaplnil očekávání svého zaměstnavatele a to je pro něj zvláště v této době velkým negativem. Je ve věku, kdy by měla jeho kariéra kulminovat. Místo toho mu trenér naznačil, že je pro něj hríčem až v druhém sledu. Někdejší velký talent musí okamžitě přepnout na vyšší rychlostní stupeň. Zítra může být pozdě.

Musí začít žít s realitou

26. července 2017 v 21:40
Osm let drsné fotbalové abstinence skončilo. Fotbalová Slavia se pouští do boje o Ligu mistrů a doufá v účast v elitní evropské klubové soutěži. Její boj o místo mezi vyvolenými začal na domácím stadionu proti běloruskému BATE Borisov. První konfrontace s běloruskou fotbalovou dominantou dopadla relativně dobře. Na domácím stadionu vyhrála a udržela čisté konto. Každý takový výsledek se v pohárové matematice vyvažuje zlatem. Slavia má vše ve svých rukou a pohárový boj si může zkazit jen sama.
Zároveň není na místě nasadit si růžové brýle. Úterní výkon sešívaných měl k ideálu zatraceně daleko. Nepřesnosti v útočné fázi byly vyditelné a výkon zahraničních letních akvizic rozhodně nepředstavoval hlavní dominantu soutěžní premiéry v nové sezoně. Nejlepším hráčem v útočné fázi zůstal Josef Hušbauer a můžeme být rádi za to, že podle všeho neztratil nic ze své jarní formy. Mnoho lidí říká, že vítězství mělo být výraznější minimálně z toho důvodu, že běloruský soupeř hrál takřka celý zápas v deseti.
Troufám si však tvrdit jedno. Herní projev BATE by ani při plném počtu hráčů na hřišti by se moc nelišil od toho, co jeho hráči včera ve vršovickém Edenu předvedli. Už podle složení základní sestavy přijeli Bělorusové do Prahy s taktikou vysoce defenzivní a i v jedenácti by toho asi vpředu mnoho nepředvedli a postupně by upadli do hlubokého obranného bloku. Faktem zůstává jedno. Případný postup Slavie nebude dílčím úspěchem, ale jen splněnou povinností. Vzhledem k obrovským letním nákupům se očekává od "sešívaných" daleko víc.
Včera poznali jednu věc, jenž v přípravě tolik neokusili, ale čeká je pravděpodobně po většinu sezony. Soupeř přijel s ryze defenzivní taktikou a neměl nejmenší snahu tvořit hru. Slavia nemohla očekávat otevřenou partii, jakou si mohla užít se Celticem Glasgow či francouzským Nice. Měla za úkol v utkání plně dominovat a musíme si přiznat, že i přes jasnou individuální převahu nedostáli všichnni hráči velkému očekávání. Z těchto faktů nemohou hráči českého mistra těžit jen v běloruské odvetě, ale má být pro ně poučením pro celou sezonu. To, že si z tohoto něco odnesli, musí ukázat již příští týden v odvetě předkola Ligy mistrů. Případné zaváhání je totiž nenapravitelné.

Špatně načasovaný dobrý krok

25. července 2017 v 21:56
Nový ročník nejvyšší fotbalové soutěže se nezadržitelně blíží. Po roce nebude mezi českou fotbalovou elitou chybět ostravský Baník. Klub se slavnou minulostí prošel druholigovou očistou a bude se snažit oprášit slavnou minulost. Zde se nejedná o jeden obyčejný fotbalový návrat. Baník je největším sportovním fenoménem na moravskoslezském pomezí. Celé fotbalové lize se vrací jeden náboj, který se léta jevil jako nepostradatelný. I ve druhé lize chodily na stadion ve Vítkovicích, jenž je brán mnoha fanoušky modrobílého vyznání jako nutné vyhnanství návštěvy, jejichž výši by záviděla řada týmů z nejvyšší soutěže.
Návrat jedné slavné fotbalové lodi se však nebude týkat jejího kapitána. Tomáš Zápotočný se od trenera Kučery dozvěděl nepříjemnou věc, že si má hledat nové angažmá. Z jedné strany je takový krok pochopitelný. Čas se nedá zastavit. V takřka sedm a třiceti letech nenabízí bývalý hráč Liberce a Sparty se zkušenostmi z turecké ligy a italské Série A velkou perspektivu. Bylo by jen otázkou času kdyby došlo k tomuto verdiktu. Celá věc vlastně jen získala na rychlosti. Z tohoto pohledu si ostravské vedení svůj krok obhájí. Stále navíc může těžit ze získaných fanouškovských sympatií díky návratu zbožňovaného Milana Baroše.
Každá mince má však dvě strany. Tomáš Zápotočný je typem lídra a přirozeného vůdce. Díky těmto vlastnostem měl lví podíl na rychlém návratu Baníku do ligy. V kritických momentech dokázal usměrnit mladé hráče, dát jim patřičný klid. I přes svou rudou kaňku na fotbalovém životopise v podobě sparťasnkého angažmá se stal velkým oblíbencem baníkovských tribun. Hráč s vůdcovskými vlastnostmi se navíc nezrodí ze dne na den. Schopnosti lídrů tak budou o to více muset ukázat hráči ze zkušené kliky jako Milan Baroš, Tomáš Mičola či Petr Vašek.
Nešťastné mi přijde i načasování celého kroku. Do prvního hvizdu do píšťalky zbývají jen hodiny a realizační tým musí rychle vytvořit novou čtveřici beků pro vypjaté ligové duely. Sám na sebe zvýšil tlak. Ten by ani tak nebyl malý a teď přichází jeho nový prvek. Člověk nemusí být velkým obdorníkem, aby odhlalil nešťastné načasování celého kroku. Snaha o konstruktivnost se může ukázat i v negativním světle.

Nový "special one"

24. července 2017 v 20:41
Nový ročník nejvyšší české fotbalové soutěže se nezadržitelně blíží. V pražské Spartě se konala velká bouře v hráčském kádru i na trenérské lavičce. Italský trenér se jeví jako něco velmi exotického. Jedná se o věc dosud nepoznanou. Celý český fotbal zažívá v podstatě velkou premiéru. Ještě než začal nový kouč Andrea Stramaccioni budovat k obrazu svému, očekával se velký přísun zahraničních akvizic. Všichni teď doufají v to, že se bude jednat o velké oživení profesionálního fotbalu v české kotlině. Zároveň nás všechny čeká velká zkouška.
Velký počet zahraničních jmen je velký nezvyk. České jádro se bude muset více otevřít hráčům z cizini a společně budou mít za úkol budovat novou Spartu, promazat jeden již tři roky drhnoucí stroj a posléze vrátit na Letnou i Ligu mistrů. Tříletá smlouva pro římského rodáka ukazuje, že sparťanský šéf Daniel Křetínský je hluboce přesvědčen o správnosti svého kroku. Věří někdejšímu trenérovi Panathinaikosu Athény se zkušenostmi z AS Řím a Interu Milán. Má vlétnout jako Deus ex machina ze starého řeckého dramatu na letenskou pláň a potěšit duše barvy rudé.
Před podoným úkolem stál před takřka deseti lety i José Mourinho. Svérázný Portugalec přebíral Inter Milán. Klubový šef Massimo Moratti v něm viděl jednu z kladných postav historie psané černomodře. "Special one" na sebe vzal nelehký úkol dostat "nerazzuri" na evropskou špičku. Tlak si užíval, i když si ho mnohdy způsoboval i sám. Pro mnohé fotbalové osobnosti je i dnes synonymem pro sebestřednost a aroganci. I on musel ukočírovat mnohonárodnostní kabinu. Mnozí ho kritizovali za to, že v tehdejší základní jedenáctce nebyl jediný Ital. Jeden z mistrů trenérského řemesla však šel tvrdě za svým a nakonec přivezl jeho tým v květnu 2010 titul pro vládce fotbalové Evropy.
V začátku story Andrea Stramaccioni vidím různé paralely, ačkoliv se jedná o příběh mnohem méně sledovaný v celoevropském fotbalovém kontextu. Velmi rychle bude muset širokou fanouškovskou obec přesvědčit o správnosti svých kroků a rozvířit stojaté vody českého fotbalového rybníčku. Stojí před ním velká výzva. Výsledek jeho mise nebude mít vliv jen na Spartu, ale na celý český fotbal.

Mistrovské uvedení do reality

17. července 2017 v 21:45
Portugalský fotbalový mistr trenérského řemesla José Mourinho provedl symbolickou uzávěrku letního přestupového období v Manchesteru United. Všichni víme o miliardových příchodech i o konci Wayna Rooneyho v rudém dresu a jeho návratu do mateřského Godison parku. Teď se ale trenér "rudých ďáblů" rozhovořil o neuskutečněných přesunech na Old Trafford, o nichž se vedly čiré spekulace a byly zdrojem velkého pozdvižení. Měly potenciál obří transferové senzace. Nakonec se však nenaplnily. Portugalský stratég uvedl několika větami všechny zainteresované do reality.
Útočník Alváro Morata dával najevo nespokojenost se svým herním vytížením v dresu "bílého baletu" a portugalská fotbalová megastar Cristiano Ronaldo se dostal mezi adepty na změnu dresu kvůli údajnému krácení daní. Kvůli tomuto nařčení mluvil o znechucení z atmosféry ve Španělsku. Pro Ronalda představuje jedinou alternativu pro změnu dresu právě Manchester United. Právě zde vyrostl ve velkého fotbalistu a jeho pouto k tomuto klubu nikdy nebylo úplně zrušeno.
José Mourinho dnes uvedl všechny věci na pravou míru. Ukázal, že nic není tak horké, jak se to uvaří. V případě Alvára Moraty prostě a jednoduše nedošlo k dohodě klubů na sumě, jenž by měl královský klub z Madridu "na dřevo" vysázet. Španělský útočník tak bude i nadále bojovat o své místo na slunci ve španělské metropoli. Ve svých pětadvaceti letech k tomu má stále velký potenciál a pořád se může stát legendou "bílého baletu".

V případě Cristiana Ronalda se nakonec jeví situace ještě mnohem jasněji. Poté, co byl nařčen z daňových úniků s ním musely notně pracovat emoce. Ve vzduchu se vznášely částky pro většinu obyčejných smrtelníků nepředstavitelné. Podle svých předchozích výroků však stále počítá s tím, že svou profesionální kariéru ukončí na San Bernabeu. Jeho vztahy s krajanem na trenérské lavičce navíc nikdy nepůsobily jako idylické. Cíle "red devils" pro příští sezonu rozhodně poklesnout nemohou.

Méně je někdy více

16. července 2017 v 12:40
Jedno přestupové přání fotbalové Slavie zůstane v letním přestupovém termínu nesplněné. Slovenský záložník Stanislav Lobotka dal českému mistrovi košem a míří do španělské Celty Vigo. Středopolař z dánského Nordsjaellandu si tedy místo české metropole vybral za působiště sluncem zalitou Galicii. Poté co se mu dařilo na mistrovství Evropy jedenadvacetiletých si zahraje jednu z elitních evropských soutěží a minimálně na jeden rok tak oželí evropské poháry. Za sebe říkám, že pro obě zainteresované strany je to dobré rozuzlení velmi interesantní přestupové ságy.
Celta Vigo zaplatila dánskému týmu za slovenského mladíka více než 5 milionů eur (zhruba 135 milionů korun). Dá se předpokládat, že Slavia by musela španělský tým výrazně trumfnout, aby Lobotka nakonec přeci jen zamířil do srdce Evropy. To by asi nebyl pro movité čínské majitele ten největší problém. Musíme však uvažovat v kontextu malého českého trhu. Rekordní částka by se opět měnila. Když se podíváme na předchozí největší přestupové "bomby", tak i ty největší by byly trumfnuté minimálně dvojnásobně.
Mladý talent zpod Tater by se dostal pod drobnohled fanoušků i novinářů a byl by vystaven obrovskému tlaku. Nejsem si úplně jistý, jestli by ho ve svém mladém věku zvládl. Měl by za úkol stát se největí hvězdou na české domácí scéně a logicky by se od něj čekaly velké věci i na pohárové scéně. Při vší úctě v dresu Viga buda tuctovým záložníkem ve slavné La lize a zároveň se bude profesně rozvíjet v konfrontaci se svétovými fotbalový megastar. A třeba se může časem ve Španělsku stěhovat na lukrativnější adresu.
Ani Slavia se z neuskutečněného transferu nemusí hroutit. Myslím, že její záložní řada už byla dostatečně okysličena a musíme i pracovat s faktem, že sestava není nafukovací. Nějaká z letních posil by se musela smířit s místem na lavičce náhradníků, s čímž ani jedna z nich při příchodu do Edenu nepočítala. Neuskutečněný přestup slovenského záložníka eliminoval jeden potencionální zdroj zhoršeného prostředí v šatně "sešívaných". Není zde čas ani důvod k přehnané skepsi.

Velmi citlivá otázka

15. července 2017 v 16:55
Velká překvapení v týmu Manchesteru United možná ještě nejsou u konce. Poté, co přišel na Old Trafford z Evertonu belgický útočník Lukaku a opačný směrem putoval legendární Wayne Rooney se zdálo, že nic překvapivého už na této adrese nenastane. Trenér Mourinho je však člověk plný překvapení a teď to znovu potvrdil. Je připraven najít místo v týmu pro Zlatana Ibrahimoviče, jemuž na konci června skončila a vzhledem ke zranění, které si vyžádá delší rekonvalescenci se nikdo nedivil, že nebyla prodloužena.
Svérázný pětatřicetiletý švédský útočník má za sebou úchvatnou kariéru. Do jeho životopisu se dostaly týmy jako Ajax Amsterdam, Juventus Turín, Inter Milán, Barcelona, AC Milán Paris St. Germain. Až na sklonku kariéry se mu splnil sen o tom zahrát si Premier league. Umožnil mu to právě svérázný Portugalec na lavičce "red devils". Před lety se spolu potkali v Interu Milán. Jejich vztahy nebyly vždy idylické, ale oba věděli, co od sebe mohou čekat. Jeden o druhém dnes mluví s respektem a v superlativech.
Jiný trenér by s podobným nápadem asi nepřišel. Většina fotbalové veřejnosti nad ním zlomila hůl po zranění, jenž utrpěl ve čtvrtfinále Evropské ligy s Anderlechtem. Mourinho se však spoléhá na svůj takřka geniální instinkt a také na to, že se těžko hledá ve fotbalovém prostředí jeho oponent. Během své kariéry si vždy ve výsledku prosadil svou. Působil jako neřízená střela a měli z něj strach i jeho nadřízení jako Roman Abramovič, Massimo Moratti či Florentino Peréz. Po svých nadřízených v Manchesteru teď pravděpodobně bude chtít prodloužit smlouvu pro pětatřicetiletého "Ibru" a jedinou jistotou je to, že se na hřiště vrátí nejdříve v prosinci.
Těžko se hledají pozitiva na tomto rozhodnutí. Vypovídá to o nadstadardních vztazích mezi Mournhem a švédským strojem na góly. I to se možná výrazně podepsalo na odchodu kapitána Rooneyho. "Special one" má svoje kroky vždy promyšlené a nejednou díky tomu vytřel zrak celé fotbalové veřejnosti. Sám sebe případným setrváním Ibrahimoviče dostává pod ještě větší tlak. On však takové situace miluje. Mnohem více zvědavý jsem na to, jak svůj případný návrat zvládne Ibrahimovič

Jsou věci, které nepochopíte

14. července 2017 v 21:01
V posledních dnech se vedly dlouhé spekulace a polemiky o přestupech v anglické Premier league. Odehrály se tam velké přesuny mezi Manchesterem United a Evertonem. A najednou vybuchla jedna přestupová v Itálii. Výrazné oslebení prodělal nejslavnější klub italské historie- Juventus Turín. Neomezený vládce italského fotbalu posledních let stavěl své úspěchy na dokonale propracované defenzivě. A ta teď dostala tvrdou ránu do vazu. Obránce "staré dámy" a italské reprezentace Leonardo Bonucci dává sbohem letitému zaměstnavateli a míří do Milána. Má pomoci v restartu tamnímu AC.
Dobrovolně opouští město, kde se radoval z šesti italských titulů, stal se jedním z pilířů italské reprezentace a dokráčel až do finále Ligy mistrů. "Bianconeri" musí řešit po odchodu Daniho Alvése další trhlinu ve své tolik opěvované obraně. Tato přestavba může být hodně bolestivá a vyvstává tak jedna z významných otázek pro nový ročník Série A. Jak se italský gigant popasuje s takovými změnami. Troufám si říct, že ještě na sklonku jara s ničím takovým nepočítal. Některé legendy Juventusu v čele s Alessandrem del Pierem berou oznámení Bonucciho odchodu jako špatný vtip.
Naopak sám hráč sám sebe staví do nové role a i on bude pod důkladným drobnohledem fanoušků a novinářů nejen z Itálie. Má před sebou novou pětiletou výzvu. Z jistého pohledu se jedná o velký profesní sešup. Dobrovolně se vzdal účasti v Lize mistrů a vyklidil svou pozici v šatně největšího aspiranta na italský titul. Vzdal se mnoha profesních jistot a přijímá nové výzvy. Budiž mu přáno mnoho štěstí.

AC Milán provádí velký průvan svým kádrem. Nezahraje si Ligu mistrů, což by ještě před třemi lety působilo jako zlý sen. Boje o italské scudetto jsou minulostí. Na domácí titul čeká již šest let. Představil již několik posil. André Silva z Porta, Ricardo Rodrigéz z Wolfsburgu, Franck Kessie a Andrea Conti z Bergama či Hakan Calhanoglu z Levrkusenu mají být zárukou lepších zítřků v kabině "rosoneri". Leonardo Bonucci je v přestupových manévrech třešničkou na dortu. Je jen na něm, aby nezhořkla.

Hlavně vzít to pozitivní

13. července 2017 v 20:49
K fotbalu patří porážky z kategorie těch velmi smolných. Česká fotbalová devatenáctka to v semifinále mistrovství Evropy pocítila hodně silně. V cestě jí stála Anglie- největší favorit turnaje. Největší skeptici předpovídali, že naši fotbalisté budou představovat pro kolébku fotbalu jen lehký aperitiv před hlavním chodem v podobě finále s Portugalci. Naši mladíci je skvělým způsobem vyvedli z omylu. S Angličany po celý zápas drželi krok. Byli pro ně důstojným soupeřem a několikrát jim zle zatopili. Byli v pozici, kdy také mohli vstavit stopku ostrovnímu soupeři.
A pak přišla jedna akce na sklonku zápasu. Anglie překlopila jazýček vah snad ani ne za vteřinu dvanáct,ale učinila tak ve čtvrt na jednu. Na to se ale již nikdo ptát nebude. Jednou prostě míč do branky dostala ta jedna branka stačila ke splnění finálového snu. Mladíkům z Česka se v tu chvíli zbořil svět. Konečný boj o finále mohli svést v dramatickém prodloužení a místo toho se sesypali několik vteřin po závěrečném na trávník. Za slzy se nestyděli ani členové trenérského štábu. Albion jim v nejnevhodnějším momentu sebral naději na senzaci.
Slova útěchy od trenérů a novinářů skutečně nezněla našim reprezentantům jako rajská hudba. Hodnota bronzu z finálového turnaje byla v tu chvíli takřka nulová. Naši pořád cítili, že měli na víc. Říká se: ono všechno přebolí. Bude to chvilku trvat, ale věřím, že se nakonec tak stane. Později si všichni aktéři řeknou: před turnajem bychom to brali. Hodnota tohoto zápasu může skutečně převýšit dramatický večer s něšťastným rozuzlením. Zpětně se bude vzpomínat na horké gruzínské dny v dobrém.
Šašinka a spol. vyslali na domovskou hroudu jasný vzkaz: počítejte s námi. S vrstevníky hrajícími mnohdy Premier league sehráli důstojný part. Ten jim mohou závidět i jejich starší kolegové ze seniorské reprezentace. Nakonec můžeme na krátký fotbalový příběh pod Kavkazem vzpomínat jako na předzvěst lepších zítřků v českém fotbale. Ten v mnoha ohledech bojuje i sám se sebou. Třeba napsala česká "devatenáctka" prology k několika novým a zajímavým fotbalovým životopisům.

Pavla Vrbu čeká boj s havarijním stavem

12. července 2017 v 20:54
Letní příprava fotbalové Plzně dostala během jednoho dne několik nečekaných úderů, které se mohou nemile podepsat na začátku nové sezony. Ten se kvapem blíží a všichni vyhlížejí boj o Ligu mistrů a útok na první místo v domácí soutěži. Optimismus vléval do žil návrat Pavla Vrby. Ten se rozhodl spoléhat na staré osvědčené tváře nechtěl zasahovat do stroje, jenž v době jeho minulého působení tak dobře fungoval. Jeho rozhodnutí všichni respektovali. Těžko by se na západě Čech hledal byť jen malý oponent milovaného stratéga.
A tu přišel přípravný zápas s německým Fürthem. S osmým týmem druhé nejvyšší německé soutěže se mělo jednat o vylepšený trénink. Ten nakonec nedospěl z důvodů nepříznivého počasí do finiše. Debakl 1:5 však není ve výsledku tím nejhorším, co českého vícemistra potkalo. Kvůli jednomu nedohranému utkání se základní sestava na začátku nového ročníku změní k nepoznání. Už dříve musel přijít jako náhrada za zraněného brankáře Kozáčika příbramský Aleš Hruška. To byla však jen lehká facka. Včera utrpěla plzeňská sestava tvrdý boxerský direkt.
Dva klíčoví muži obrany Roman Hubník a David Limberský utrpěli vážná svalová zranění a začátek sezony tak nejspíš budou sledovat jen z tribuny. Do toho si zlomil kotník záložník Jan Kovařík. Plzeňský kádr se tak bude muset podle všeho trochu nuceně rozrůst. S tím nemohl staronový trenér počítat ani v nejhorších snech. Osvědčení tahouni se najednou dostali do stavu nemocných a myšlenka rozpomenutí na staré dobré časy vzala zasvé.
Ať dopadne hledání posil ve stylu "last minute" jakkoliv, jedná se o velmi nekomfortní situaci. Zapracovat několik nových hráčů do základní sestavy se nepovede během několika tréninků. Kritické chvíle přicházejí ještě před prvním soutěžním zápasem. Pavel Vrba podstoupí jednu těžkou zkoušku, se kterou rozhodně nepočítal a úměrně situaci se zvýší i tlak na jeho osobu. Bylo mu také velmi hlasitě připomenuto, že nástupce svých "koní" musí dříve nebo později začít hledat.

Více než jedno semifinále

11. července 2017 v 21:20
Čeští reprezentanti do devatenácti let se připravují na semifinále mistrovství Evropy v Gruzii. V souboji o účast ve finále se střetnou s favorizovanou Anglií. Výběr trenéra Suchopárka zanechává zatím pod Kavkazem velice dobrý dojem a možná jsme svědky předzvěsti lepších zítřků v českém fotbale. Anglie je velkým favoritem, ale ve středečním semifinále nás možná čeká něco víc než jeden souboj v play- off evropského šampionátu. Ten je tak trochu ve stínu příprav ligových týmů na domácí i evropské soutěže. Jeho následky se však mohou ukázat až za několik let.
Českým mladíkům se postaví výběr z kolébky fotbalu. Jeho členové pomalu nakukují do jedné z nejkvalitnějších soutěží světa a pravidelně měří síly s elitními velkokluby. Mnozí jsou již jen krůček od toho, aby navázali na takové hvězdy jako Lampard, Gerrard nebo Rooney. Trenéři na ostrovech se nebojí nasadit náctileté talenty do velkých bitev a věří, že tento "křest ohněm" se jednou celému anglickému fotbalu vrátí v podobě trofejí na kklubové i reprezentační úrovni. Výše zmíněné legendy začínali své spanilé jízdy evroským fotbalem podobně.
Tato věc českému fotbalu chybí. Hráč na sklonku puberty v ligovém "áčku" je u nás stále spíš výjimkou z pravidla. Sázka na osvědčené hráče v pokročilejších letech a přehnaný pragmatismus vítězí nad šancí pr mladé naděje a usnadnění cesty do velkého fotbalu. Na ty často zbývá jen místo v B- týmech a elitní soutěž sledují jen z tribuny. Vývoj celého českého fotbalu se tak notně zpomaluje.
Mnoho talentů míří po první nabídce ze západní soutěže ven z rodné vlasti. Často tak činí ještě před dovršením plnoletosti. Tato velká sázka do loterie je pro ně větší perspektivou nejistota v domácí soutěži. Najednou si do kolonky ve svém fotbalovém životopise mohou napsat kluby jako Udine, AC Milán nebo Chelsea. Zápasy v tamních juniorkách pro ně mají větší hodnotu než česká elitní profesionální soutěž. Případný úspěch v semifinále může být spouštěčem nového směřování práce s mládeží v česských luzích a hájích.

Zpátky ni krok

10. července 2017 v 21:52
Manchester United ukončil jednu velkou epochu své bohaté sportovní historie. Wayne Rooney se vrací na rodnou hroudu do liverpoolského Evertonu. Opačným směrem putuje Romelol Lukaku. Zatímco Rooney putoval do klubu svého dětství zadarmo po ukončení smlouvy, za belgickou ofenzivní hvězdu museli "rudí ďáblové" vysázet přes dvě miliardy korun. Osud tomu tak chtěl, že se v týmů s největším počtem trofejí pro mistra ligy v anglické historii sešli dva nejdražší fotbalisté historie. Více než Lukaku stál jen útočník Paul Pogba. Ten přišel na Old Trafford loni z Juventusu.
United prožívají nyní hubenější roky. Rozhazování desítek milionů liber se jeví jako abstinenční příznak. Trpělivost vedení a fanoušků není nekonečná. Těžko se přijímají těžká fakta o dominanci londýnské Chelsea a faktu, že se před nimi v tabulce umístil nenáviděný rival Manchester City. Trenér Mourinho těžce nese lepší a pevnější pozice Pepa Guardioly a Antonia Conteho. Přišel jako trenér, jenž má vrátit rudý velkoklub na výsluní. On sám proti tomuto cíli nemá alternativu. Jeho nadřízení už mu splnili dvě velká přestupová přání a ty něco stály.
Okolnosti tomu tak chtěly, že se United nakonec podívají i přes špatné ligové umístění do Ligy mistrů. Naskytne se teda o jednu příležitost víc ukázat, že ho neopustily schopnosti geniálního stratéga. Ty ho provázejí po celou trenérskou kariéru. Svérázné počínání mu přineslo mnoho úspěchů a zároveň si nadělal mnoho nepřátel. I jim teď musí ukázat umění ukočírovat hvězdný soubor. Poslední přestupové částky tlak umocňují. Už mnoho výzev v podobné pozici zvládl. Někdejší trenérská ikona Manchesteru Alex Ferguson byla jednou z mála osob, od nichž se dočkal uznání. Teď má možnost návazat na jeho odkaz. Nebo spíš se to jeví jako povinnost.

Otázka postoje fanouškovské obce

9. července 2017 v 20:37
V letním přestupovém okénku se nám uzavřel další fotbalový kruh. Jeho hlavním akterém je anglický Everton. Liverpoolský klub zlákal zpět do svých řad nejslavnějšího odchovance. Wayne Rooney si opět zřídil svůj fotbalový domov v Godison parku. Člověku to ani nepřijde, že už je to 13 let, co se devatenáctiletý teenager stal po fotbalovém EURU žádaným fotbalovým zbožím. Bylo jasné, že Everton bude malý, přicházely nabídky z velkoklubů celé fotbalové Evropy. Závod nakonec vyhrál Manchester United a začala se psát velký fotbalový příběh. Jaký bude jeho epilog?
Co hovoří pro pozitivní rozuzlení? Nejlepší střelec v historii "red devils" a letitý kapitán anglické fotbalové reprezentace nikdy nezapomněl na to, kde ho vychovali pro velký fotbal. Na dálku přál svým následovníkům v modrém dresu jen to nejlepší. Rooney poslechl hlas svého srdce a dal přednost velkému comebacku před miliony z arabského světa nebo Číny. Chce v dresu Evertonu pod vedením Ronalda Koemana ukázat, že ještě nepatří do starého železa a své místo na slunci může najít na Starém kontinentu. Trenérský štáb má k němu plnou důvěru a podle všeho dostane prostor předvést své umění.
Co hovoří pro negativní rozuzlení? Wayne Rooney odcházel jako talentovaný mladík a vrací se jako hrající legenda jednoho z nejslavnějších klubů fotbalové historie. Po celých třináct let oblékal dres týmu z nedalekého Manchesteru. Stal se legendou klubu, který nikdo z vyznavačů barev Evertonu nemá rád. Získal s ním řadu domácích i evropských trofejí. Několikrát odmítl lákavé nabídky z jiných klubů. Vždy ho přemohl chtíč stát se legendou "rudých ďáblů" a trhat další a další rekordy klubové historie. Tento fakt se nemusí z mysli fanoušků tak rychle vytratit.
Máme tedy o důvod víc sledovat následující ročník nejkvalitnější fotbalové soutěže světa.