Srpen 2017

Jeden přestup- dva závěry?

31. srpna 2017 v 20:37
Do konce hlavního letního přestupového období už zbývají jen desítky minut, ale v úplném závěru ještě vybouchla jedna velmi silná přestupová bomba. Francouzský útočník Ousmane Dembélé si splní svůj sen a oblékne dres Barcelony. Katalánský klub ho vykoupil ze smlouvy v Borussii a vyrovnal druhý největší přestup fotbalový přestup v historii- příchod Paula Pogby do Manchesteru United. Na účet klubu z vestfálské metropole putovaly takřka tři miliardy korun. Dortmund dostál svému slovu a za požadovanou částku vy výši 105milionů eur se vzdal služeb velkého talentu francouzského fotbalu, kterého si přivedl z Rennes.
Barcelona v něm vidí náhradu za ztraceného Brazilce Neymara. Vzhledem ke zranění Uruguayce Luize Suaréze se navíc zdá, že se dvacetiletý mladík brzy usadí v základní sestavě. Má před sebou další velkou fotbalovou výzvu a může ještě výraznějí ukázat svůj nesporný potenciál, díky kterému může oprávněně doufat ve velkou kariéru. V Dortmundu začíná nové fáze hledání neznámého talentu, jenž v jeho dresu vykvete a přesune se k některému z evropských gigantů. Takový je prostě již po dlouhá léta úděl Dortmundu.
Miliarový přesun mezi Barcelonou a Dotmundem může přinést rozuzlení ještě do jednoho letního (ne)přestupu. Brazilec Philipe Coutinho si podle všeho přesun pod Pyreneje nevytrucuje a bude se muset spokojit se setrváním v Liverpoolu. Pro trenéra Kloppa byl přestup nepředstavitelný a podle všeho nedošlo k žádným konkrétním jednáním mezi vedením "reds" a druhým nejúspěšnějším týmem španělské fotbalové historie. Coutinho kdysi prohlásil, že chce mít u Anfiel road sochu. V tomto ohledu může dále snít.
Mnoho věcí naznačovalo, že po přestupu na Nou Camp skutečně toužil a dost možná došlo i k ostré výměně názoru mezi vedením Liverpoolu a největší hvězdou. Na to však musí obě strany zapomenout. Brazilec má ve městě Beatles platnou smlouvu a věřím, že tento fakt respektuje. Svým setrváním si možná navždy dveře do Barcelony zabouchl, ale současné zákony o finanční fair- play jsou neúprosné. Čas ukáže, kdo na tom vydělá.

Nechť činí ruku v ruce

30. srpna 2017 v 20:52
Fotbaloví fanoušci teď takřka dva týdny odpočívají od ligové soutěže a soustředí se na výkon reprezentace. V kvalifikační skupině nyní bude docházet na lámání chleba a všichni se těšíme na konfrontaci s německými mistry světa a doufáme ve vítězství v Severním Irsku. Pražská Sparta potřebovala tuto pauzu jako sůl. I když v jejím případě je slovo pauza hodně relativní. Hned devět hráčů si odjelo plnit reprezentační povinnosti. Klubový managment však alespoň v klidu dotáhne všechny kroky nutné léčebné kúry a zeštíhlí tým tak, aby byl způsobilý ke skromné sezoně bez evropských pohárů.
Řada členů hráčského i trenérského kádru se nad sebou bude muset zamyslet. Bude na místě si položit řadu otázek. Dostál jsem očekáváním? Mám Spart skutečně co dát? Jsem oživením kádru?... Všichni se necháme překvapit, jakou Spartu uvidíme na domácí scéně v září a jakých členů současného kádru se již jejich zápasy týkat nebudou. Italský kouč Stramaccioni si může v klidu plánovat, jak před vedením a fanoušky obhájí své kroky a vize k tomu, aby Sparta byla nová a lepší.
Kádr už se postupně zeštíluje. Teď se však dostalo do spekulací i jméno jedné letní posily. Zkušený rakouský útočník Marc Janko zůstává daleko za očekáváním letenské fotbalové obce. Je spojován se slovy jako nezájem a arogance. Příznivci Sparty na něj pískají a spoléhají na osvědčenou kvalitu. Útočnou jedničkou pro ně zůstal David Lafata. Případné vyřazení z týmu by však udělalo z angažmá zkušeného rakouského reprezentanta drahý špás. Andrea Stramccioni by navíc veřejně přiznal, že v případě této posily šlápl vedle.
Ve Spartě se musí o místo na slunci vždy tvrdě bojovat a vzhledem absence v Evroské lize je toto kolbiště zatraceně úzké. Oba dva zmínění mají před sebou velkou výzvu. Rakouský útočník nechť se zamyslí nad tím, jak dostát velkým očekáváním fanoušků i trenéra samotného. Ten zase musí hráče vrátit na správnou cestu a přinutit ho, aby se nad sebou zamyslel. A to bude vzhledem k dosavadnímu průběhu sezony zatraceně bolet. Podpora fanoušků bude v tomto případě minimální. Dva vojáci kráčí osamocení na bitevní pole.

Italský stratég si sám podkopává důvěru

29. srpna 2017 v 20:43
Úsporná opatření ve Spartě těsně před koncem přestupového období nabrala na obrátkách. Nejpříjemnějším zúžením kádru je odchod brankáře Koubka do francouzského Rennnes. Sparta alespoňčástečně zalepí finanční díru způsobenou neúčastí v hlavní části Evropské ligy a sám brankář je brán jako jednička na doporučení české ikony Petra Čecha. Jeden z reprezentačních brankářů udělá kariérní posun a věřme, že mu to prospěje. Tomáš Koubek vypadal po podpisu smlouvy spokojeně a těší se na nové výzvy. Za sebe však říkám, že zde jasná pozitiva z letenského pohledu končí.
Pražský tým chce ze Slovácka přivést brankáře Milana Heču a David Bičík se má naopak stěhovat do Liberce. Tento transfer se mi jeví jako vyloženě nadbytečný. Bičík jako miláček rudých tribun dobře ví, jak to ve Spartě chodí, je zvyklý na abnormální tlak a kdykoliv připraven naskočit do rozjetého zápasového vlaku. Při vší úctě k brankáři Hečovi se jedná o krok z kategorie velmi riskantních. Bude si muset zvyknout na nové prostředí a smiřovat se s obrovským očekáváním. Případný přestup navíc načasovala Sparta tak, že čas na aklimatizaci je nedostatkovým zbožím.
Nejasná je situace kolem Martina Frýdka. Tady se zápletka zjevila nečekaně a rovněž ve špatném čase. Pokud mu to zdravotní stav umožňoval, představoval jeden z pilířů základní sestavy. Teď mu údajně trenér Stramaccioni řekl, že patří mezi patnáctku hlavních stavebních kamenů, ale tato situace syna vícemistra Evropy z roku 1996 neuspokojuje. Netýkal se ho poslední zápas Sparty v Brně a přicházel hodně silně na přetřes jeho odchod do zahraničí. V posledních hodinách se situace uklidnila a zdá se, že mladý univerzál nakonec zůstane ve stávajícím dresu. Hodně nejasně se však jeví další vývoj vztahu s italským koučem.
Nejčertvější novinkou je náhlý konec záložníka Lukáše Váchy. Toho jsme mohli o víkendu poprvé od zranění vidět znovu v základní sestavě a vypadal jako jeden z pilířů strategie sympatického Itala. Máme úterý a situace je diametrálně odlišná. Někdejší trenér Interu Milán si zavolal Váchu do kanceláře a oznámil mu, že sedmdesát minut odehraných v moravské metropoli bylo to poslední, co mu ve Spartě umožní. Toto nikdo nečekal. Slávistického odchovance si náročné rudé publikum velmi oblíbilo. Stramaccioni sám zvyšuje tlak sám na sebe.
Na podobné veletoče nejsme v českém fotbale zvyklí. Vládce sparťanské lavičky si bude své kroky nějakou dobu složitě obhajovat. Z pohledu českého fotbalového fanouška totiž v současné chvíli prává ruka neví, co dělá levá a další svěřenci neví dne ani hodiny. Mnoho nových cizinců zůstává hodně za očekáváním a doba hájení je konce. Napjatě teď budu očekávat reakci sparťanského vedení.

Okamžitý silný závazek

28. srpna 2017 v 20:55
Už jsme tomu ani nevěřili. Jeden z největších přestupových příběhů letošního léta dopsal svojí poslední stránku a dny českého útočníka Patrika Schicka v Janově jsou sečteny. Celé léto jeden a dvacetiletého útočníka připomínalo velmi divokou sinusoidu. Čilé spekulace o změně dresu, vytoužený přestup do Juventusu Turín, neúspěšná zdravotní prohlídka, návrat do Sampdorie a takřka jistota setrvání a nakonec focení s šálou s tradičním týmem z italské metropole. To všechno sparťanský odchovanec stihl během jedné letní přestávky plné přestupových kotrmelců a velkého kopce nejistoty, jakým směrem povedou jeho další kroky. Zdálo se zrození jedné jistoty a druhý den bylo vše jinak.
Jedno tradiční přísloví říká, že všechny cesty vedou do Říma. A i český útočník nám ho teď potvrdí. V hlavním městě Itálie se už fotil s klubovou šálou a fanoušky "giallorosi". Příštích pět let by měl strávit ve "Věčném městě" a potvrzovat, že úspěšná janovská mise nebyla ničím náhodným a i na Olympijském stadionu by měl růst jeho fotbalový potenciál do závratných výšin. Nadšený dav místních "tifosi" hned po příletu skandoval jeho jméno a potvrzovala se velká očekávání. Trochu symbolicky krátký čas poté, co ukončila kariéru největší klubová legenda- ofenzivní záložník Francesco Totti.
Do Janova by mělo putovat celkem 38 milionů eur. Cena nejlepšího střelce Sampdorie z minulé sezony se tak blíží jedné miliardě korun. Patrik Schick se stává nejdražším hráčem klubové historie. Hned po příletu tak za sebou nechává i legendárního Argentince Gabriela Batistutu. Od začátku má laťku nasazenou hodně vysoko. Přijdou velká očekávání a jim úměrný tlak. Na ten musí být za dobu strávenou v Itálii zvyklý, ale teď se značně umocní. S AS bude bojovat i v evropských pohárech a v domácí soutěži by měl klubu pomoct v boji o italské "scudetto".
Z Janova do Říma ho jistě čeká náročné a rychlé stěhování, ale ani trochu si po něm neodpočine. Na rozloučenou dostal od šéfa Sampdorie Massima Ferrera poklonu toho obsahu: je lepší než Beckenbauer, takový hráč se rodí jednou za sto let. Všichni musíme našemu reprezentantovi přát, aby pro něj tato uchu lahodící slova nebyla danajským darem. Svůj boj musí vést na hřišti a já mu z této pozice přeji, aby k tomu dostal co nejvíce prostoru.

Přišlo první varování

27. srpna 2017 v 20:44
V Premier league se odehrál první velký šlágr mezi tradičními uchazeči o nejvyšší příčky. Na liverpoolský stadion Anfield road zavítal londýnský Arsenal. Nezaujatý fanoušek čekající vyrovnanou bitvu musel odcházet zklamaný. Liverpool utkání zcela ovládl a klub z Londýna dostal na zpáteční cestu čtyři góly. Navíc Petr Čech za spoluhráče v poli několikrát tahal kaštany z ohně. "Gunners" se po třech kolech nacházejí na šestnáctém místě. Dvojciferné číslo udávající postavení v tabulce bylo pro tento klub něčím nepředstavitelným. Nyní se jedná o tvrdou a nepříjemnou realitu.
Liverpool už jeden dílčí cíl pro tuto sezonu splnil. Dostal se přes německý Hoffenheim do hlavní fáze Ligy mistrů a pod vedením německého trenéra Jürgena Kloppa poprvé zažije konfrontaci s evropskou elitou. Dalším cílem j zlepšit oproti minulé sezoně konečné umístění v ligové tabulce, vylepšit čtvrtou příčku z minulé sezony. Nyní ještě napjatě očekává, jak to vlastně bude v příští sezoně s útočníkem Coutinhem. I brazislká hvězda možná sama neví, jestli se jí splní sen o Barceloně nebo bude dále předvádět své umění ve městě Beatles. Liverpool však ukazuje, že i bez největší hvězdy má sílu. Teď se ještě naučit neztrácet body se slabšími soupeři.
U "kanonýrů" se zdá situace býti opačnou. Po letech si nezahrají Ligu mistrů a za nápravou rozhodně nevykročili pravou nohou. Tři body ze třech zápasů jsou žalostný počet. Navíc si musí přiznat, že herní projev a bodový zisk jsou si přímo úměrné. Nemají argumentaci k vymlouvání na smůlu či neořízeň osudu. Po nešťastném vstupu do ligy na ně teď čeká ještě pohárová Evropa. Před začátkem Evropské ligy se jejich sebevědomí limitně blíží nule. Trpělivost fanoušků není ani v Anglii nekonečná.
Navíc si musí přiznat, že se nejedná v posledních letech o nic ojedinělého. Arsenal celekm pravidelně viděl absolutní ligovou špičku jen v husté mlze. Fotbalová veřejnost celý klub odrazuje od příliš konzervativního přístupu. Hráči jako Alexis Sanchéz, Petr Čech či Mesut Özil přicházeli i proto, že předchozí zaměstnavatel o jejich služby ztratil zájem. Při vší úctě k Arsenalu se nejedná o nejlepší vizitku v přestupové politice.

Ideální řešení neexistuje

26. srpna 2017 v 19:28
Špatný vstup Sparty do sezony potvrdila první ligová porážka v Brně. Nadšení domácí přehráli Pražany 2:0 a krize letenského týmu se podle všeho prohlubuje. Bez vyřazeného Frýdka a nemocného Rosického se Sparta vydala do moravské metropole pro tři body, aby udržela kontakt s čelem tabulky. Výsledek je tristní. Do Prahy se vrací bez bodu, v herním projevu není vidět žádné světlo na konci tunelu a důvěra v nové zahraniční akvizice na hřišti i lavičce se povážlivě prohlubuje. Už to, že Martin Frýdek touží najednou po odchodu do zahraničí a Vjačeslav Karvajev je jednou nohou v Lokomotivu Moskva, ukazuje týmovou nezdravost.
Trenér Andrea Stramaccioni přišel v létě do Sparty jako symbol nové éry. Měl obnovit pravidelnou dodávku mistrovských titulů na Letnou a tým pod jeho vedením měl opět zvyšovat prestiž svého jména v pohárové Evropě. To druhé se hned v úvodu sezony o rok odložilo. Nadvláda na domácí scéně je v této chvíli také v nedohlednu. Sparta si navíc musí přiznat, že porážka v Brně byla zasloužená a dají se předpokládat další projevy nespokojenosti a nelibosti ze strany fanoušků. Určitě porostě i mediální tlak. Je otázka, jak se s ním nové akvizice vypořádají. Ve Spartě je tento tlak zcelo pochopitelný.
Italský stratég se vzhldem k těmto okolnostem netěší velké popularitě. Tlak na něj porostě. Tříletá smlouva mu dává dostatečný prostor k aplikace svojí fotbalové koncepce. Postupné zasazování nových herních prvků se však v Česku moc nenosí. Herní projev Sparty měl připomínat dobře namazaný stroj a ten měl jet bez větších výkyvů do zlatého cílle. Jako velmi diplomatckou definici jedním slovem řeknu výraz rozčarování. Na fanouškovských diskuzích fórech se v souvislosti s italským trenérem skloňují stále častěji slova jako odvolání nebo demise. Troufám si však označit tento scénář za velmi nepravděpodobný. Stramaccioni ma na Letné dlouhou a jistě atraktivní smlouvu. Případné dvolání by nebylo zrovna levnou záležistostí. Nepravděpodobnost tohoto kroku umocňuje zastavený přisun peněz z pohárové Evropy.
Věc má navíc i druhou stránku. Sparta byla vždy pro českého ligového trenéra vrcholem prestiže a oceněním dlouholeté práce. V současné konstalaci hvězd by se však velká fronta u dvěří kanceláře Daniela Křetínského nestála. Při vší úctě ke všem českým říkám, že žádný z nich by nepokropil nové zahraniční posily ze dne na den živou vodou. Jednalo by se o běh na dlouhou trať. Osobně předpovídám, že obsazení sparťanské lavičky se měnit nebude. Tlak ze strany fanoušků a médií však poroste závratným tempem.

Něco se dříve projevit nemohlo

24. srpna 2017 v 20:21
Trápení fotbalové Slavie na počátku sezony se v odvetě play- off Ligy mistrů v odvetě na domácím hřišti v dobré neobrátilo. Deset let starý historický postup přes slavný Ajax Amsterdam zůstává zatím v klubových dějinách sirotkem. Kyperský soupeř se po dnešním losu může těšit na souboje s Realem Madrid, Dortmundem a londýnským Tottenhamem. "Sešívaní" naopak ještě čekají na zítřejší osudí základních skupin v soutěži druhé kategorie. Při vší úctě ke všem účastníkům Evropské ligy jsem stále nucen toto označení používat.
APOEL byl hratelným soupeřem, ale na to se už nikdy nikdo nezeptá. Úvodních deset minut prvního zápasu na horké kyperské půdě rozhodlo o výsledku celého dvojzápasu. Přílišný pragmatismus a časté zdržování v pražské odvětš fanoušci odsuzují, ale teď už to nic nezmění. Strategie Kypřanů se jevila jako zřetelně jasná a český mistr ji musel očekávat. Ze strany týmu z kyperské metropole se jednalo o maximum možného. Účel světí prostředky. Fotbalový svět nenadchli, ale ve zpátečním letadle si užívali postupové oslavy.
Slavia si bude dlouho vyčítat prospaných úvodních deset minut prvního zápasu a především řadu zahozených šancí. V některých momentach chyběly potřebné kapičky štěstí, ale vymlouvat se jen na toto by byl vrchol alibismu. Slavia měla v minulé sezoně nejlepší útok v lize, ale v pohárových zápasech krutě poznala, že se nachízí v jiném fotbalovém světě. To, co nemohlo být v českém fotbalovém rybníčku tak patrné se včera v Edenu ukázalo v rouše Adamově. Pole působnosti v koncovce je v pohárových zápasech mnohem užší.
Nevytěžit ze třech šancí v prvních dvaceti minutách odvetného zápasu ani jeden gól je z hlediska pohárové matematiky takřka rouhání. V české lize dostane Slavia ke vstřelení dvou gólů třeba deset šancí, v boji o Ligu mistrů maximálně tři. S přibývajícími minutami se na slávistech projevovala nervozita a fotbalová nevyzrálost. Nenašel se hráč, jenž by vzal osud utkání pevně do svých otěží a strhl tým k drtivému finiši. Nechci, aby to vyznělo jako výtka. Slavia musí zrát jako víno. Sladké plody v podobě Ligy mistrů se mohou později dostavit.

Hlavně neřešit a hodit za hlavu

22. srpna 2017 v 20:33
Jeden zvláštní okamžik přišel v sobotu po tradičním ligovém souboji o vládce pražských Vršovic. Fotbalisté Slavie šli tradičně poděkovat svému kotli za podporu i když si museli být vědomi toh, že se jim nedostane závalu díků či potlesku na otevřené scéně. Turecký záložník Halil Altintop se pokusil jedním gestem získat fanoušky na svou stranu. Hodil mezi ně svůj dres, věřil, že alespoň jednomu z desítek fanoušků v hostujícím kotli udělá drobnou radost po zápase, ve kterém mistr ztratil dva důležité body.
Normálně by se strhla mezi fanoušky o tento artefakt hračka. Společné fanouškovské vyznání by se najednou vytratilo. Všichni by najednou zatoužili po tom jít na příští zápas "sešívaných" v originálním dresu fotbalisty A- týmu-. Stalo se však něco do té doby neuvěřitelného. Dres tureckého středopolaře během několika vteřin přistál zpět na hrací ploše. Ten ho jen smutně sebral a pomalu kráčel do šatny. Toto gesto vyznělo všelijak. Posilu z německého Augsburgu zjevně rozhodilo. Že by ho fanoušci ještě nevzali za svého.
Gesto se dá pochopit oboustraně. Altintop si chtěl udobřit fanoušky, kterým jeho herní projev ještě nevykouzlil příliš úsměvu na tváři. Aklimatizace v Česku trvá déle než sám čekal a trpělivost se zahraničními akvizicemi je v české fanouškovské obci nedostatkovým zbožím. Měl se stát okamžitě oporou a místo toho se stále pohybuje na rozmezí lavičky a základu. Fanoušek se naopak ještě nacházel ve fázi emocí. Ty u něj způsobil neuspokojivý výsledek a další ztráta na čelo tabulky. S odstupem by se možná zachoval jinak. Na to však nikdo nemá čas myslet. Všichni už se nacházejí duchem v zítřejší odvetě play- off Ligy mistrů.
Nevíme, jestli bude Halil Altintop v základní sestavě, nicméně určitě ještě bude mít příležitost si fanoušky udobřit. Třeba není daleko okamžik, kdy se budou fanoušci o jeho dres prát. Možná je to teď jeho největší přání. Co si však přejí obě strany, je zítřejší úspěch v odvětě pro APOELu Nikósie. Slávisty čeká velmi těžká práce a cesta k úspěchu bude velmi trnitá.Všichni teď hlavně doufejme v kouzlo vyprodaného Edenu. Vše se ještě může v dobré obrátit.

Už se to musí rozlousknout

21. srpna 2017 v 20:33
Patrik Schick se uzdravil a může zasáhnout do druhého kola italské Série A. Na první pohled by na té zprávě nebylo nic mimořádně zajímavého a navíc by pro českého fotbalového fanouška vypadala velmi pozitivně. Ale co na ten druhý? Český utočník ještě neví, jaký dres v nejbližším zápase přetáhne přes hlavu. Trenérský štáb Sampdorie s ním počítá pro nedělní duel s Fiorentinou, ale seznam zájemců o jeho služby se opět rozrostl. Situace na bojišti se mění každým okamžikem. Žádná věta by současné rozložení sil nevystihla lépe.
Jako hlavní přestupový favorit se dlouho jevil Inter Milán. Ten se však dostal do situace, kdy mu reálně hrozilo porušení přestupové kázně. To nenechalo klidnými šéfy AS Řim. Do Janova přilétla další nabídka a tým ze severozápadního italského přístavu se začal opět pomalu loučit se svou útošnou hvězdou. Taková situace se však v tomto případě jevila jako příliš lehká. Do fronty se tedy postavil další zájemce. Vícemistr z Neapole, jehož jméno v tomto příběhu ještě nepadlo také zatoužil na poslední chvíli posílit své útošné šiky.
Kdo je vlastně největším favoritem v současné situaci? A existuje vůbec odpověď na tuto otázku? Inter se, jak už bylo zmíněno, pravděpodobně sám vyloučil z přestupové hry. Lombardie tak nejpíš nebude pro Schicka cílovou destinací. AS Řím se teď snaží velmi čile využít dané situace a podle italských médií největším favoritem v těchto dostizích. Jisté spekulace však nasvědčují tomu, že dosavadnímu zaměstnavateli by se nejvíc líbilo stěhování do Neapole. Za českého útočníka by se stěhovali opačným směrem obránce Lorenza Tonelli a kolumbijský útočník Donávo Zapata.
Českému útočníkovi se tak najednou opět nabízí reálná možnost zahrát si v příští sezoně Ligu mistrů a ukázat své umění evropské fotbalové elitě. Spekulovat o správnosti budoucích kroků největší české ofenzivní hvězdy nemá cenu. Pozitiva i negativa všech alternativ už by svým sepisováním vytvořila velmi dlouhý seznam. Konec toho příběhu je strašně blízko a zároveň v nedohlednu.

Nepřímé dopady rekordního přestupu

20. srpna 2017 v 21:33
Letní přestupový rekord v podání Barcelony a Paris St. Germain už asi není nutné připomínat novináři popsali o transferu za takřka šest miliard tuny papíru a fotbalový svět je doslova těhotný očekáváním, jak se brazilská ofenzivní hvězda zhostí role týmového vůdce. Barcelona musela dát sbohem hráči, kterého můžeme směle považovat za klubovou legendu. Spoluhráči i fanoušci se pomalu smiřují s novou a trochu krutou realitou. Do značné míry se jim pravděpodobně příčí, ale už s tím nic nenadělají. Novou fotbalovou éru načínají v Paříži i v Katalánsku.
Celý tento rekord může však mít i další dopady, o nichž se dosud příliš nemluvilo. Barceloně výrazně ztěžkla klubová kasa a její pozice na přestupovém trhu se výrazně upevnila. První zápasy v nové sezoně navíc ukázaly, že nové posily by se zatraceně hodily. V souvislosti se slavným katalánským týmem se začala skloňovat zajímavá jména. Svou soupisku by ráda obohatila o brazilského útočníka Coutinha z Liverpoolu a francouzského záložníka Dembéleho z Borussie Dortmund. Peníze v tomto zde nejsou problém a ani jednomu ze zmíněných fotbalistů se stěhování na španělské pobřeží nijak nepříčí.
Pak zde ovšem máme postoje dosavadních zaměstnavatelů a ty jsou diametrálně odlišné. Ve městě Beatles jsou v souvislosti s největší hvězdou slova jako transfer, přestup či prodej naprosté tabu. Trenér Klopp rázně prohlásil, že "reds" nemusí prodávat. V Dortmundu obdželi šéfové klubu nabídku 100 milionů eur. To je pro ně však málo. Požadují o padesát milionů více. To by pravděpodobně Barceloně problém nečinilo obávám se ovšem začátku licitování a podivných her se závratnými ciframi.
Oba hráči jsou v klubech pod smlouvou a pokud klubové bosse závratné částky neobměkčí, zůstane jim dres Barcelony minimálně pro další půlrok zapovězen. Celý tento boj s mnoha aktéry však nakonec nemusí mít vítěze. Barcelona se nedočká zvučných posil a oba fotbalisté mohou předvádět kousky připomínající trucování a bojkoty. Útočník Neymar už vše spokojeně pozoruje ze sluncem prozářené Paříže. Bude se kromě něj smát ještě někdo jiný? Coutinho zatím v nové sezoně za Liverpool nenastoupil a Dembéle naznačil šefům svůj postoj nepříchodem na trénink. Nikdo teď moc neví na čem je. Horké hlavy klubových šéfů z letošního přestupového období asi ještě nevychladly.

Když neporazitelnost netěší

19. srpna 2017 v 21:09
V lahodném pražském sobotní podvečeru se ve vršovickém Ďolíčku odehrálo malé pražské derby o tradičního vládce Vršovic. Narozdíl od toho jarního nemělo vítěze, diváci marně čekali na gól. "Klokani" tak na úvod sezony obrali o body obě pražská "S". To by před začátkem sezony čekal málokdo. Jaroslav Šilhavý si může navléknout už devět a dvacátý korálek ligové neporazitelnosti, ale troufám si říci, že v dané situaci ho příliš netěší. Slavia ani v druhém ligovém zápase venku nevyhrála ani nevstřelila gól. Stále prožívá něco, na co nebyla zvyklá při jarním tažení za mistrovským titulem.
Ztráta může v závěrečném sezonním účtování sehrát velkou roli. Ani na to se však zatím příliš hlasitě poukazovat nebude. V nabitém programu na počátku sezony trenér Šilhavý hodně točí sestavou. Ta z pohárových zápasů představuje jakousi první alternativa. Ligová verze pojímá i hráče, pro které byla zíkladní jedenáctka na úvodu sezony hodně vzdálená. Jedná se i o trochu pozdní snahu vykristalizovat ideální základní sestavu. Hlavními jistotami jsou však především ti hráči, kteří se ukázali jako nenahraditelní. Trio Škoda, Hušbauer, Bořil představují tři hlavní jistoty slávistické sestavy.
Český mistr se však musí nyní zaměřit na negativa, jenž vyplynula z úvodních zápasů nové sezony. Mezi hráči nasazenými v "ligové" variantě základní sestavy si žádný neřekl dostatečně hlasitě o místo v "pohárové" verzi a z toho plynoucí větší herní vytížení. Do očí bijící nesehranost se může již brzy projevit velice fatálně. Opakuji znovu: napěchovaná soupiska není zárukou zdvojených pozic a jisté nahraditelnosti na všech postech.
Slavia má v před sebou v příštím týdnu první velké sezonní rozuzlení. Odveta s Nikósií rozhodne o tom, zda si užije během podzimu konfrontaci s evropskou fotbalovou smetánkou či se bude muset spokojit s Evropskou ligou. Ta má stále pozici chudé příbuzné z hlediska příjmů do klubové kasy. Zde není čas na experimenty. Staré jistoty se takřka jistš vrátí do základní sestavy. Jejich faktická nepostradatelnost může být však v kontextu celé sezony kontraproduktivní.

Probudí se spící sopka?

18. srpna 2017 v 21:48
Na sklonku letních prázdnin postupně začínají nové sezony v elitních evropských fotbalových soutěžích. Minulý víkend začala anglická Premier league a o tomto se zdvihá opona v italské Sérii A. Společný rys má už několik let stejný s německou Bundesligou. Ligový titul je monopolní záležitostí. V posledních šesti sezonách se mistrovské oslav konaly v Turíně. Tamní slavný Juventus jasně dominoval v ligové soutěži a v minulé sezoně se dostal až do finále Ligy mistrů. Práci trenéra Allegriho je nutné vyzdvihnout. Posbíral několik hráčů, kteří nebyli v jiných koutech Evropy svým zaměstnavatelům dost dobří a padesátiletý stratég je vyzval k tomu, aby přišli hledat štěstí do města pod Alpami.
Díky jeho důvěře oživili svou kariéru Samir Khedira, Mario Mandžukič či Gonzálo Higuaín. Situaci v brance stále bezpečně jistí veterám Gianluigi Buffon. Výstavní skříň však představovala v týmu "bianconeri" obrana. Jednalo se o dokonalý stroj, který strašil všechny útočníky soupeře. A právě tento poslední model italského defenzivního stylu "cattenacio" dostal před novou sezonou dvě těžké rány. Brazilský krajní bek Dani Alvés si bude od nové sezony vydělávat v Paříži a milovaný stoper Leonardo Bonucci zradil "Starou dámu" a zamířil do AC Milán. Vyznavači bílé a černé se přesvědčili o tom, že jsou věci mezi nebem a zemí, které nepochopíte.
A právě tyto ztráty můžou posílit rodící se konkurenci v podobě třetího týmu minulé sezony. Dlouho nenápadná Neapol v sobě skrývá řed novou sezonou velký potenciál. Výběr vedený Mauriziem Sarrim má na to, aby minimálně zle potrápil nesporného vládce posledních italských fotbalových let. Obranu bezpečně řídí Ital Cristian Maggio a v útoku řádí trio José Callejón, Dries Mertens a Lorenzo Insigne. Zdánlivě nenápadná útočná vozba vedla nejúdernější ofenzivu minulé sezony v Itálii.
Vysoko nad všemi se však tyčí Slovák Marek Hamšík. Toho milují neapolští "tifosi" stejně jako kdysi Diega Maradonu. Získal si je hlavně tím, jak několikrát otevřeně odmítl nabídku věhlasnějšího klubu a vždy setrval v kampánské metropoli pod Vesuvem. Bez skrupulí o něm již dnes můžeme otevřeně mluvit jako o klubové legendě. Všechny hvězdy "azzuri" se nyní nacházejí v ideálním fotbalovém věku. Je tomu už dvacet sedm let, kdy se podruhé a zatím naposledy konaly oslavy v nejdivočejší italské fanouškovské základně. Ztráty Juventusu a rostoucí potenciál Neapole mohou toto čekání ukončit. Věřím, že italská nejvyšší soutěž se stane v této sezoně zajímavější.

Možnost zlomové sezony

17. srpna 2017 v 20:37
Nedávno jsem psal o možnosti vyrovnání situace na vrcholné španělské fotbalové scéně. Dominance dvou hegemonů, Realu a Barcelony, by se právě v této sezoně mohla lehce narušit. Sezona se ještě pořádně nerozjela a tým ze španělské metropole vede na počet trofejí 2:0. V evropském Superpoháru porazil Manchester United a v tom španělském přejel rivala z Barcelony. Situace v "bílém baletu" je zdá se celkově klidnější. Spekulace o odchodu Cristiana Ronalda utichly. Jeho setrvání bylo alfou a omegou pro klubový managment. Portugalská megastar podle všeho spojí i další roky s Pyrenejským poloostrovem a nenaplní zbožné přání arabských miliardářů z Paříže ani milovaného Manchesteru United.
Zcela odlišná situace se odehrává v Barceloně. Katalánský velkoklub se vyrovnává s odchodem Brazilce Neymara do Paris St. Germain. Podle věeho půjde o běh na dlouhou trať. Po dvou pohátových "El Clásico" si to musí Barcelona přiznat. Na hřišti působila po většinu času jako neškodný kompars a potupně musela sledovat pohárové oslavy nenáviděného rivala. Messi a Suaréz působili naprosto neškodně a celý tým měl na hřišti roli, jež pro něj byla mnoho let nepředstvitelná. S týmem se spojovala označení tiki- taka či "totální fotbal". Ten přinesl v na konci sedmdesátých let z Ajaxu Amsterdam Johan Cruyff. Odté doby se jedná o katalánské fotbalové evangelium.
To všechno postupně mizí. Znovu se ukazuje, že žádný strom neroste do nebe. I některé hvězdy Barcelony přiznaly vedlejší roli v obou zápsech s Realem. Zatímco brazilský útočník Neymar si užívá pompézní příjetí ve městě nad Seinou, jeho nedávní spoluhráči si pokládají otázku, co bude dál. Největší fotbalový gigant poslední dekády má svůj profesní vrhol za sebou. Jde o logické vyustění změn na evropské fotbalové mapě. Dřív nebo později se projevit muselo. Je teď jen na hráčích i trenérech týmu z Nou Campu, jak se popasují s jasně danými fakty. Převaha Realu ve vzájemném měření sil se těžko zkousává. Nic jiného však Barceloně nezbývá. S přebudováváním musí začít co nejdříve. Vzhledem k nedávné finanční injekci z francouzské metropole k tomu má dostatek prostředků.
Sama se teď musí rozhodnout, jakou cestou se dá. Zabudování mladých talentů do A- týmu? Nákup velkých hvězd z celé Evropy? Kombinace obojího? Čím dříve najde jeden z nejslavnějších klubů fotbalové Evropy odpovědi na tyto otázky, tím dříve se objeví v katalánské metropoli lepší časy.Včasnou odpověď může najít co nejdříve i za cenu jedné hubené sezony v temném stínu klubu, který z duše nenávidí. Někdy potřebujeme přinést velmi hořké oběti, abychom mohli opět viditelně sklízet plody své práce.

Od maturity je k nadstavbě delší cesta

16. srpna 2017 v 21:05
Říká se, že poslední krok je vždycky nejtěžší. O pravdivosti starého českého přísloví se na Kypru přesvědčila fotbalová Slavia. S tamním APOELEM Nikósia zahájila bitvu o hlavní fázi Ligy mistrů. Uvedení do reality prběhlo hodně drsným způsobem. Pražský tým byl fakticky na hřišti až v 11. minutě zápasu. V té chvíli už ovšem prohrával 0:2. "Sešívaní" absolutně netušili, kde se nacházejí, skákali, jak domácí tým pískal. Divocí kyperští fanoušci prožívali bezmeznou euforii. Míra skepse slávistů se dostala na nejvyšší možný stupeň. Mistr z minulé sezony byl včerarejší realitě na míle vzdálen. Většina hráčů byla v situaci nové a dosud nepoznané.
Ve druhém poločase Slavia sice opticky vyrovnala hru, ale domácí fakticky situaci po většinu času kontrolovali. Výsledek předurčuje odvětě jasný ráz. Jeden vstřelený gól Slavie může lehce zdramatizovat zápletku klíčového dvojzápasu, naopak jeden gól kyperského mistra posovná postup z kategorie nepravděpodobných do roviny vrcholné sci-fi. Situace se sice nakonec nestala bezvýchodnou, ale je třeba ji vnímat jako kritickou. Pokud nedojde k markantnímu zlepšení herního projevu, zmízí postup v nedohlednu. Dary v podobě stovek milionů do klubové kasy zmizí v mlze a český mistr se bude muset spokojit s Evropskou ligou.
Mnoho lidí si možná situaci malovalo, až příliš růžově. Nyní si musíme znovu zopakovat některá fakta. Slavia před třemi lety přežila klinickou smrt. Miliony z daleké Číny zajistily, že jeden z tradičních klubů z pražských Vršovic zcela nezmizel z české fotbalové mapy. Finanční injekce nalila do žil litry optimismu. Ten se ukázal v hmotné podobě v květnových oslavách mistrovského titulu. Je třeba se vrátit na zem. Slavia se ještě zcela neztotožnila s novou rolí českého fotbalového krále. Na svou pozici si stále ještě zvyká.
V jistém ohledu se nejedná o žádnou tragédii. Kdyby někdo fanouškům na podzim 2014 řekl, že za tři roky bude jejich tým bojovat o místo mezi evropksou klubovou smétanku, většina z nich by si ťukala na čelo. Drtivá většina hráčů Slavie ještě na podobné klubové úrovni nikdy neučinkovala. Svádějí najednou fyzické i psychické souboje posunuté o několik kategorií výš, než jsou zvyklí. Slavii může brzký návrat do reality nakonec pomoct více než podzim mezi evropskými velkokluby. V týmu je mnoho nadějných mladíků. Na fotbalovou nadstavbu jim ještě zbývá mnoho času.

Dobrá rada nad zlato

14. srpna 2017 v 21:10
Nejvyšší fotbalové soutěže napříč Evropou s výjimkou Itálie zahájily novou sezonu a fanoušci netrpělivě vyhlížejí první velké šlágry mezi evropskými velkokluby. Čekají, až budou moct posoudit, kdo posílil nejlépe, jak mohl a kdo naopak přestřelil. A tu se zdá, že miliardovým manévrům ještě není konec. Důvodem je záložník Coutinho. Jedna z klíčových postav Liverpoolu se mlsně dívá na nabídku Barcelony. Katalánský gigant nabídl sto milionů eur. Slavný klub však nechce o odchodu největší hvězdy ani slyšet. Všechny v tom utvrdily výroky trenéra Kloppa o tom, že "reds" nemusí prodávat. Nejedná se jen o ekonomickou hru? Nechce aniglický klub vyšponovat cenu co nejvýšše, protože ví, kolik vyinkasoval španělský gigant za Brazilce Neymara?
Do celé věci teď promluvila osoba nejpovolanější- Steven Gerrard. Liverpoolská legenda, jenž držela se svým klubem v dobrém i zlém. Nikdy toho nelitovala, i když anglický titul mu zůstane navždy zapovězen. Odmítl postupně nabídky Chelsea, Interu Milán i Realu Madrid. Jejich domácí i evropské trumfy viděl jen v televizi. Na druhé straně je pro fanoušky modlou a co řekne, to je svaté. Nelíbí se mu, že hráč dostal údajně od Barcelony ultimátum. "Buď přijdeš teď nebo nikdy". Na hráče je tím vytvořen ještě mnohem větší tlak. Barcelona je snem pro každého kluka z jižní Ameriky. Teď mu hrozí smutná jistota, že siho nikdy nesplní.
Gerrard zažil dva případy, kdy smutně sledoval přestup klubových spoluhráčů pod Pyreneje. Argentinec Javier Mascherano a Španěl Xabi Alonso neodolali pokušení z lesklých trofejí a přetáhli přes hlavu dres Barcelony respektive Realu Madrid. Asi by se nerad na celou věc díval potřetí. Sní o tom, že titul pro vítěze Premier league se po takřka třiceti letech vrátí na Anfield road a šikovný Brazilec na tom bude mít lví podíl. Podobně přemýšlí celý Liverpool. Na druhou stranu riskuje hráčův bojkot, kterým si bude chtít odchod do Katalánska doslova vytrucovat. Přichází zkouškové období. Hráč bude mít za úkol ukázat stoprocentní profesionalitu a klub dostát svému slibu a udržet největší hvězdu v nejúspěšnějším klubu anglické fotbalé historie. Je otázkou, zda se tyto dvě věci nevylučují.

Pochvalme nováčky

13. srpna 2017 v 20:23
Nejvyšší česká fotbalová soutěž má za sebou tři kompletní ligová kola. Jsme svědky věcí očekávaných. Plzeň a Slavii vidíme v poobných pozicích jako v minulé sezoně, naopak například Jihlava se pomalu smiřuje s bojem o záchranu. Překvapuje rozpačitý vstup Mladé Boleslavi včetně jejího brzkého konce v Evropské lize. Sparta asi nečekala fakt, že ještě v letních měsících budou jen dvě domácí fotbalové soutěže- liga a pohár jedinými výzvami pro celý ročník. Rozpačitý vstup prožívá i Zlín. Ve městě Tomáše Bati vyhlíží pohárové zápasy. A například porážka na Dukle není tím, co posílí potřebné sebevědomí na prahu fotbalové Evropy.
Pochvalu si však zaslouží především oba ligoví nováčci. I když v souvislosti s Baníkem Ostrava a Sigmou Olomouc se nejedná o úplně přesné označení. Hovoříme o dvou tradičních ligových týmech. Věřme, že loňská sezona byla jen jediným nutným intermezzem a protrpenou očistou. Nemusíte být zrovna příznivcem jednoho z těchto týmů, ale určitě si přiznáte jedni, tyto týmy do ligy patří a všem fanouškům by dlouhodobá absence v elitní domácí soutěži do značné míry vadila.
Již podle jejich vstupu vidíme jedno, nejedná se o typické nováčky, pro něž je ligová soutěž nadplánem a splněným letitým snem. Fanoušci v obou městech vědí, co obnáší první liga. Jejich miláčci si nemohou dovolit ustrašený výkon, který se projeví zoufalým bráněním a uspokojením z eliminace ofenzivních hvězd soupeře. Případné vybojovaní záchrany je pro ně zatraceně málo. Oba týmy se musí pevně usadit mezi elitou. V tabulce by před nimi mělo být jednociferné číslo.
Sigma i Baník se podle toho zařídily. Týmy neoslabily, ale posílily. Do moravskoslezské metropole se vrátila klubová legenda a miláček fanoušků Milan Baroš. Obranu Sigmy vystužil sparťanský odchovanec Roman Polom. Výsledek? Byli jsme už svědky toho, jak Baník obral o body mistrovskou Slavii poté, co s ní sehrál vyrovnanou partii. Olomouc zase hrále vyrovnanou partii s vícemistrem z Plzně. Oba týmy mají předpoklad stát se opět ligovými stálicemi. Bude to jedině dobře.

To si nechám líbit

12. srpna 2017 v 20:50
Nenáviděná letní abstinence je za námi. To si teď říkají fanoušci v Anglii. Fanouškům z kolébky fotbalu končí letní dovolená a oni se vrací na místa, která milují, kde prožívají radost i smutek a své místo na tribuně by za nic na světě nevyměnili. Permanentní vstupenky se tady dědí z generace na generaci. Fotbal je pro ně náboženstvím. Kulturu fandění jim může celý svět jen tiše závidět. Atmosféru na stadionech zde můžeme vnímat jako synonymum dokonalosti. Ale dost snění.
Do hry se postupně zapojují všichni hlavní adepti na titul. Jejich vstup však rozhodně nenesl podobu ladného tanečního kroku a elegantní cesty k prvním bodům. Hráči nám hned na úvod připravili slušnou porci gólů. Ta největší byla nadělena v zápase Arsenalu s Leicestrem. Šokujícímu předloňskému mistru se hned na úvod probral kanonýr Vardy a na Emirates stadium se hned v prvním zápase rodila senzace. Očekávanou podobu výsledky dali "gunners" až v závěrečné desetiminutovce. I Petr Čech musel po zápase zpytovat svědomí. Ale tři body zůstaly v chrámu královského klubu.
Další favorité už počítají ztráty. Liverpool přišel o vítězství na půdě Watfordu v nastavení. Podobná zaváhání stála "reds" v loňské sezoně lepší umístění. Navíc zůstává nejistá situace kolem záložníka Coutinha a jeho možného odchodu do Barcelony. Dnes se neobjevil ani na lavičce. Největší šok však prožili příznivci Chelsea na Stamford bridge. Loňský mistr prohrával s Burnley po poločaase 0:3. Dokázal sice snížit na rozdíl jediné branky, v myslích hráčů i fanoušků zůstává nulový bodový zisk a ztráta ztráta vyloučeného Fabregase.
Sečteno a podtrženo. O zajímavé momenty nebyla na úvod nejlepší fotbalové soutěže světa nouze. Jen tak dál.

Doufejme

11. srpna 2017 v 21:59
Společně s Premier league nám o víkendu začíná i španělská La liga. V souvislosti s anglickou nejvyšší soutěží jsem si pokládal mnoho otázek. V souvislosti s tou španělskou je na místě jedna jediná otázka. Skončí absolutní dominance Realu Madrid a Barcelony. Ještě před rokem by tato otázka působila jako nebetyčná drzost. Dva zmíněné kluby hrály svou vlastní soutěž, Atletico Madrid, Villareal či Sevilla toužily po třetí příčce, titul Atlética z roku 2014 byl výjimkou z pravidla a zbytek soutěže působil jako dobře placený kompars.
Změna ve scénáři se jevila jako sci-fi. Týmy napříč Španělskem od Viga po Sevillu prohrávaly v zápasech se dvěma giganty už na prahu šatny. Fanoušky unavovalo půlroční čekání na tradiční El Clásico. Celénu španělskému fotbalu škodila přílišná atraktivita mediálních přestřelek mezi "bílým baletem" a gigantem z Katalánska. Najít jehlu v kupce sena bylo proti boji s dominancí dvou velkoklubů vrcholem jednoduchosti.
Dění před touto sezonou snad přineslo jistou naději. Oba vládci počítají ztráty. Barcelonu opustil Brazilec Neymar. Ten tvořil společně s Lionelem Messim a Luisem Suarézem legendární jihoamerické trio, před kterým se třásla celá fotbalová Evropa. Odchod brazilského forvarda je ranou do srdce katalánského giganta. Ten si navíc musí zvykat na nového trenéra. Ernasto Valverda přichází z Bilbaa. Po dlouhé době nepovede Barcelonu rozený Katalánec spojený pupeční šňůrou s tamním velkoklubem. Na Nou Campu se zavádí nové pořádky.
Ztráty musí počítat i nenáviděný rival z Madridu. Byť nejsou na první pohled tak patrné. Portugalský stoper Pepe odchází do Besiktase Istanbul a svého chlebodárce z poslední desetiletky bude jen sledovat od dalekého Bosporu. Do Bayernu zamířil na hostování kolumbijský záložník James Rodriguéz. Největší hvězda Cristiano Ronaldo je nevyzpytatelná jako jarní počasí. Poté , co vedl spory o svých daních, se několikrát vymezil proti celému Španělsku.

Všechny tyto příběhy se nakonec mohou ukázat jako obyčejná malichernost. Chci však věřit, že Primeria división dostne nový rozměr.

Když to jde i jinak

10. srpna 2017 v 21:54
O víkendu začíná nejlepší a nejatraktivnější soutěž fotbalového světa. Své brány znovu otevře anglická Premier league. Fanoušci se opět budou scházet na stadionech, které pro ně nejsou jen sportovním kolbištěm, ale i posvátným místem. Těšíme se na návrat Wayna Rooneyho do rodného Evertonu či s napětím očekáváme, co bude předvádět opačným směrem putující Romelo Lukaku. Pokládáme si zásadní otázky. Vrátí se Arsenal do Ligy mistrů? Probudí definitivně José Mourinho spící "rudé ďábly? Dostane Liverpool možnost pomazlit se takřka po třech dekádách se polaskat s pohárem pro vítěze ligy?
Na všechny tyto otázky budeme znát odpověď nejdříve v květku. Je tu však ještě jedna docela dobře skrytá. Co předvede v nadcházejícím ročníku Tottenham. Vzhledem k jeho tichému chování na přestupovém trhu v letní pauze člověku ani nepřijde, že se jedná o tým, který skončil v minulém ročníku na druhém místě, dlouho proháněl mistrovskou Chelsea a suverénně si dokráčel pro přímý postup do Ligy mistrů. Počet letních příchodů se rovná nule. U jiných týmů s podobným programem na následující sezonu se jedná o věc nemyslitelnou.
V případě "kohoutů" to však tolik nepřekvapí. Legendární generální manažer Daniel Levy si dlouhé roky notoval s trenérem Harry Redknappem, důstojným následovníkem mu je i Mauricio Pochettino. Tým ze severního Londýna má pravděpodobně nejlépe propracovanou akademii pro mladé. Roste v ní budoucí výkvět anglické kopané. Proti tomuto stylu práce se po léta neobjevila jediná námitka. Vzhledem k faktickým úspěchům pro ni neexistoval jediný racionální důvod. Snad jen to, že na úplný vrchol Tottenham nikdy nevystoupal. Ale to samé se může říct třeba o Arsenalu či Liverpoolu. Ty investovali do posil několikanásobně vyšší částky. Efekt byl úplně stejný.
Až teď, těsně před úvodním výkopem prvního zápasu, se objevil jeden hlasitý odpůrce. A nečekaně promluvil z vlastních řad. Obránce Danny Rose doslova řekl, ať přivede klubové vedení posilu, kterou nebude muset "googlit". Zastánci tohoto názoru jsou ale ve výrazné menšině. Příchodem fotbalové megastar by Tottenham vlastně popřel sám sebe. Vzhledem k letit koncepční práci celého klubového managmentu si troufám tvrdit, že na konci sezony se krajní bek anglické reprezentace rád omluví za své výroky. A učiní tak osobně do očí svých nadřízených, nikoliv pomocí bulvárního deníku The Sun.

Jakou cestou se dát?

9. srpna 2017 v 21:37
Bude mít tento příběh rozuzlení? Otázek u něj neubývá. Kde bude v příští sezoně hrát Patrik Schick? Český útočník Sampdorie Janov je v neustálé nejistotě. Nekonečná přestupová story už měla mnoho zápletek. Nemusela by se za ně stydět ani legendární Galsworthyho Sága rodu Forsytů a občas získává rysy absurdního dramatu. Letní příběh sparťanského odchovance připomíná nikde nekončící sinusoidu. Setrvání v Janově, následně vytoužený přestup do Juventusu, roční hostování u stávajících zaměstnavatele a nakonec neúspěšné zdravotní testy u lékařů "bianconeri".
Vybaví se mi najednou Wiliam Shakespeare a celou kauzu bych uzavřel slovy mnoho povyku pro nic. A tu najednou vypluje na fakt, že příběh janovského kanonýra ještě nenapsal svou poslední kapitolu. Všichni považovali Juventus za jasného favorita přestupového dostihu, ale aktérů bylo víc. Neúspěšná zdravotní prohlídka ve městě pod Alpami pro ně byla novou motivací. Najednou se stal nejagilnějším zájemcem Inter Milán. Je připraven zaplatit Schickovu výstupní klauzuli ve výši 25 milionů eur. Reprezentační forvard by se tak hlásil u italského trenéra Luciana Spallettiho.
Patrik Schick už byl pravděpodobně smířen se svým osudem a setrváním v Sampdorii. Možná se nejednalo v jeho případě o ideální a preferovanou variantu, ale už existovala jistá elementární jistota. A najednou je všechno jinak. Na stole je nabídka slavného klubu a možnost kariérního růstu. Jakou cestou se dát? Máme před na stole mnoho pozitiv a zároveň velmi málo jistot.

Nabídka jednoho z největších italských klubů už se nikdy nemusí opakovat. Do historie jednoho z evropských fotbalových gigantů by se mohl zapsat nesmazatelně i jeden Čech. V této době je však nutné přiznat velmi špatné načasování letní přestupové bomby. Do začátku Série A zbývají necelé dva týdny. Většina hráčů už zná svou pozici v týmu a musí s ní být ztotožněna. Útočník české reprezentace by dostal jen velmi málo času na zabydlení v týmu. Stihl by si maximálně zjistit, kde jsou na slavném San Siru toalety. Místo na slunci by si hledal za pochodu. Míra rizika by stoupla na maximum. Otázka teď nestojí tak, jestli se nalezne správné řešení zapeklité přestupové otázky. Já se ptám: existuje nějaké?