Prosinec 2017

I lavička může být posílena

29. prosince 2017 v 17:01
Již jsem zmínil, že ostravský Baník se snaží před jarní částí výrazně posilovat. Trochu tak zanikly spekulace o možném rozšíření trenérského štábu. Hlavní kouč Radim Kučera sice má zatím od klubového vedení důvěru, ale musíme si otevřeně přiznat, že na podzim nepřesvědčil ani on ani celý baníkovský tým. Začalo se tak mluvit o jednom možném comebacku po dvaceti letech. Záštitu nad modrobílým týmem by mohl převzít Petr Uličný. Ten se sice již několikrát dušoval, že jeho trenérská kariéra je naplněna, ale snad tomu v daném okamžiku ani on sám nevěřil.
Spojení populárního "Johna" s Radimem Kučerou se jeví v mnoha ohledech jako logické. Vedl ho již jako hráče v Sigmě Olomouc. Rodák z Vigantic pod ním navíc pod jeho záštitou startoval svou trenérskou kariéru. Při svém prvním angažmá v druholigovém Znojmě ještě neměl trenérskou A- licenci a dohled Petra Uličného byl nutností. Nyní mu může pomoct i v prvoligových trenérských začátcích. Oproti druhé nejvyšší soutěži se setká s mnohem větším tlakem. Ten navíc umocňuje současná baníkovská situace v podobě předposlední příčky v ligové tabulce.
Pro tento boj je Petr Uličný ideální volbou. Záchranářských misí již vedl několik. Musíme zdůraznit, že většinou úspěšných. Liga se pod jeho vedením zachránila v Brně, Hradci Králové či Olomouci. Se Sigmou získal v roce 2012 jako bonus Český pohár. V podobných situacích je tedy kovaný a může hráčům přenést řadu zkušeností. Ty se za dané situace v Baníku vyvažují zlatem. Trénování bere po celou dobu své kariéry jako drogu. Zde by se jí bohatě nabažil. Pro dané kritické situace má ideální povahu.
Tým z Městského stadionu ve Vítkovicích nemá potřebu předvádět na jaře úchvatný a dechberoucí fotbal. Jedíný cíl představuje záchrana prvoligové příslušnosti. Angažování trenéra zvyklého na boje o nejvyšší příčky by mohlo být kontraproduktivní. Hlavním fotbalové motto trenéra Uličného je roztomile jednoduché: hlavně se z toho nepos... Členům současného baníkovského kádru by ho měli tesat do kamene. Baníkovský managment by neměl váhat ani chvilku. Pro boj o záchranu by získal jejich tým další trumf.

Baník dokazuje stabilizaci

29. prosince 2017 v 13:05
Baník Ostrava představil zatím největší zimní posilu. Z Teplic přichází do metropole Moravskolezského kraje Martin Fillo. Ještě před rokem by se taková posila jevila jako nepředstavitelná. Hráč podobných kvalit by se vítkovickému stadionu obloukem vyhnul. Dnes se jedná o velmi příjemnou realitu. Baník před nedávnem získal Daem Diopa a nyní jeho kádr rozšiřuje vysoce nadstandardní ligový fotbalista. Ve výsledku se může jednat o více než jeden ligový přestup, o kterém se jistě budou bavit i fanoušci jiných klubů.
U tohoto transferu je zjjevné, že sportovní stránka věci nepůsobila jako primární faktor. O svého odchovance se totiž údajně velmi intenzivně zajímala Viktoria Plzeň. Jednatřicetiletý záložníík dal přednost boji o ligové přežití před takřka jistým mistrovským titulem. Mnozí si pravděpodobně ťukají na čelo. V historii české nejvyšší soutěže si podobný případ nevhovuji. Martin Fillo navíc podepsal údajně smlouvu na dva a půl roku. Pobyt v Ostravě se tak nejeví jako krátká epizoda.
Když se na tiskové konferenci oznamoval tento přestup nevyhnuli se jeho aktéři otázkám na finanční stránku věci. Sami museli vědět, že ho média budou značně propírat. Fillův měsíční plat se odhaduje až na 400 tisíc korun a navíc měl vyfasovat velmi tučný přestupový bonus. Nepochybně se tak stane nejlépe placeným hráčem týmu a v tomto ohledu se bude celkově nacházet v ligové špičce. Přitom v nedávné době by se členové baníkovského managmentu báli podobnou cifru vůbec vyslovit. Je snadě je i otázka jak přijmou tento fakt ostatní hráči, pro něž představovala podovná částka jen chabou iluzi.
Musíme však také vyjádřit jedno nesporné pozitivum. Před nedávným časem se Baník pohyboval na tenké hraně pouhé sportovní existence. Klubovou kasu plnil především Milan Baroš. Jemu to přikazovalo především srdce. Výše Fillova měsíčního platu ukazuje stabilizování ekonoické situace klubu a uklidnění ve finančním ohledu. O to víc však musí historicky velmi úspěšný klub zabojovat v bitvě o záchranu a nedopustit hořký návrat do druhé ligy. Předpokládám, že řada současných hráčů má pro případ sestupu ve smlouvě výstupní klauzuli. Sestup by tak měl pro celý tým nedozírné následky.

Opět na rozcestí

27. prosince 2017 v 21:05
Jedna ze základních fotbalových zákonitostí poslední dekády byla v uplynulém roce popřena. O titul nejlepšího střelce uplynulého roku se pravidelně přetahovali dvě fotbalové megastar. Lionel Messi a Cristiano Ronaldo. Nyní se našel útočník, který se na oba velikány dívá shora. Útočník Tottenhamu Harry Kane předčil oba velikány. V roce 2017 nastřílel za klub a reprezentaci celkem 56 gólů. O jeho prvenství rozhodl hattrick v posledním ligovém zápase. Hlavně díky tomu zvítězil tým ze severního Londýna 5:2 a udžel se na pohárových příčkách.
Anglický reprezentační útočník pokořil i rekord legendárního předchůdce Alana Shearera. Ten platil na britských ostrovech od roku 1995. Kolébka fotbalu má po delší době elitního útočníka evropského formátu, jenž se nekrčí vecstínu jiných kolegů se Starého kontinentu. Klub ani anglická reprezentace nemá pro tohoto kanonýr alternativu. Šéf klubu Daniel Levy už ho nyní považuje za hrající klubovou legendu a tajně doufá, že svůj poklad bude moct ještě několik dalších let hýčkat a opatrovat.
Otázkou je, zda tímto přáním neopouští realitu. Real Madrid údajně nabízí Tottenhamu 200 milionů liber a má tak ambici přepsat klubové dějiny v oblasti částek vynaložených za hvězdnou posilu. Velmi celá věc připomíná situaci z roku 2013. Zlatým pokladem "kohoutů" byl tenkát Gareth Bale a madridský tým ho vykoupil za rekordní částku. Nutné dodat, že samotný hráč si odchod do značné míry "vytrucoval". Odmítal prodloužit smlouvu a Tottenhamu reálně hrozil jeho pozdější odchod "za hubičku".
Jak se v podobné situaci zachová hvězdý Angličan. Odpověď na tuto otázku je zatím ve hvězdách. V týmu ze severního Londýna mu stále běží platný kontrakt, ale v jednáních o jeho prodloužení se dá očekávat značné licitování. Klubový managment se pravděpodobně opět dostane do stavu obrovského pokušení, kdy bude moct vyměnit potenciál klubového růstu za balík peněz ze španělské metropole. Říká se, že nelze dvakrát vstoupit do téže řeky, ale již Tomáš Pospíchal před mnoha lety prohlásil, že fotbal nemá logiku...

Jedna zasazená definitiva

24. prosince 2017 v 22:19
V italské Sérii A se v každém kole dějí zajímavé věci. V tom posledním je jeho největší hvězda zcela jasné daná. V Neapoli se psaly fotbalové dějiny. Slovenský záložník Marek Hamšík překonal další ze svých několika rekordů v dresu "azzuri". Pod Vesuvem kroutí už jedenáctou sezonu a stihl odehrát 478 zápasů ve světlemodrém dresu. A nyní vstřelil v dresu milovaného klubu 116. soutěžní branku. Toto číslo je z pohledu všech lidí, kteří mají nějakou vazbu na Neapol magické. V počtu vstřelených branek překonal legendárního Diega Maradonu.
Jeho pozice klubové legendy je samozřejmě nezpochybnitelná. Tímto překonaným rekordem si ji však ještě upevnil. Fanoušci ho zbožňují pro jeho obrovskou věrnost. Narozdíl od jiných hvězd (například Edison Cavani či Ezequiel Lavezzi) vždy pohrdl nabídkou slavnějšího klubu a město Neapol vždy zůstalo jeho domovem. Zamítavé stanovisko od něj údajně slyšely kluby jako AC Milán či Real Madrid. Stal se synonymem pro slovo věrnost. Těžko se bude hledat v kampánské metropoli v nejbližších letech větší legenda.
Nacházíme letos však i další symboliku. V minulých sezonách Neapol pravidelně bojovala o přední příčky, ale slovo titul rozhodně nebylo denně skloňované. V letošní jarní části se o něm však musí mluvit naprosto otevřeně. Tým sice vypadl v Lize mistrů už v základní skupině, ale v domácí soutěži vede zcela vyrovnaný souboj především s Juventusem Turín a Interem Milán, přičemž na čelní pozici se nejčastěji vyskytuje právě on. Soubor vedený italským koučem Mauriziem Sarrim dozrál.
Pod vedením rodáka z Banské Bystrice zraje jako víno. Kariéra by měla kulminovat u hráčů jako Mária Calleon či Raúl Albiol. Na hrotu útoku rozkvétá Lorenzo Insigne. V letošním ligovém ročníku do sebe prostě všechno krásně zapadá. Neapol slavila ligový titul ve své historii zatím dvakrát. Stalo se tak v letech 1987 a 1990. Bylo by velice ymbolické, kdyby slavili hráči, funkcionáři i fanoušci v sezoně, kdy jedna hrající klubová legenda definitivně potvrdila svou výjimečnost.

Nezvyklá bojová pozice

24. prosince 2017 v 11:51
Už je to hodně dávno, co šel Real Madrid do El Clásica s Barcelonou v tak potupné pozici. Jeho cílem bylo dostat bodovou ztrátu na nenáviděného rivala na jednociferné číslo. Ani to se však nepovedlo. Ve slavném tradičním utkání utržil debakl 0:3 a jeho ztráta se zvýšila na těžko uvěřitelných čtrnáct bodů. Ambice na obhajobu ligového titulu se posunuly z malé pravděpodobnosti do roviny jedné velké sci- fi. Nenáviděný rival na zisk titulu v podstatě k jistotě.
Fanoušci na San Bernabeu opouštěli stadion již několik minut před závěrečným hvizdem. Hvězdy "bílého baletu"zažívaly nevídanou potupu, zatímco tým z katalánské metropole se nacházel ve stavu fotbalové extáze. Real dalším udeřeným políčkem ztratil pozici hlavního soupeře v boji o ligový primát. Medailová pozice a tím zajištěný přímý postup do hlavní fáze příštího ročníku Ligy mistrů. O to teď ve slavném madridském klubu běží.
Soubor kolum Lionela Messiho sebevědomě kráčí za titulem, zatímco gigant ze španělské metropole se krčí až na čtvrtém místě. Z vrchu se něj dívají Valencia a Atlético Madrid. Ty zatím naplňují předsezonní cílo, oproti tomu Real k nim má zatraceně daleko. Tato pozice byla pro královský klub nepřípustná. Dnes se jedná o tvrdou realitu. Vánoce vnímají lidé jako svátky klidu a míru. K tomu však mají v Madridu zatraceně daleko.
Před soubojem o to, aby se historicky nejúspěšnější španělsky vyhnul záludnému předkolu, začínají znít velice nezvyklé otázky. Vezme Real tuto pozici za svou? A ustojí některé hvězdy? Na to si budou muset členové týmu Zinedina Zidaneho odpovědět. Všechno se ukáže v jarní části. Pro soubor okolo Cristiana Ronalda bude mnohem nutnější uspět v play- off Ligy mistrů, aby si náročné fanoušky udobřil. Soupeři ligoví i pohároví se budou přímo úměrně situaci chtít vytáhnout ve vzájemných soubojích. V podobnné pozici se ještě nikdy "bílý balet" nenacházel. Jeho hvězdy na ni ani nejsou zvyklý ze svých předchozích angažmá. Nechť nyní ukážou týmového ducha a schopnost řešit kritické situace.

Rozum zvítězil nad srdcem. Elegantně

20. prosince 2017 v 21:05
Ve fotbalové Spartě ani v celém českém fotbale už nic nebude jako dřív. Legendární záložník Tomáš Rosický oznámil na mimořádné tiskové konferenci v útrobách letenského stadionu konec kariéry. Když rozvlnil v podzimní části v ligovém zápase síť Karviné, tak si snad ještě ani on sám nepřipouštěl, že je to naposledy. Teď bude už jen sledovat nedávné spoluhráče z tribuny a fotbal si zahraje jen "na žízeň" v Šestajovicích. Jeden velký fotbalový příběh "Malého Mozarta" napsal těsně před Vánocemi poslední kapitolu. Tento příběh musíme brát jako obdivuhodný a jedinečný. A člověk u toho nemusí být zrovna kovaný sparťan. V čem všem byl jedinečný?
Dres najúspěšnějšího českého klubu přetáhl přes hlavu poprvé v době, kdy se ještě neuměl podepsat. Legendární sparťané jako Jiří Novotný či Horst Siegl ho poprvé vzali mezi sebe na tréninku ještě před dovršením plnoletosti. Těsně po jejím dovršení se dostal do základní sestavy a poprvé se dočkal pozvánky reprezentačního "áčka". Zažíval něco, co se většině fotbalistů nepoštěstí za celou kariéru. Hned po začátcích ve Spartě mu bylo umožněno představit se na hřištích evropských velkoklubů jako Arsenal či Barcelona.
Jako dvacetiletý benjamínek se stěhoval z Prahy do Dortmundu. V dresu tamní Borussie ukázal svou jedinečnost celé fotbalové Evropě v plné nahotě. Výrazně se podílel na zisku mistrovského titulu a návratu žlutočerného týmu mezi německou špičku. Všichni si však nejčastěji vzpomeneme na jeho celou dekádu strávenou v Londýně v dresu tamního Arsenalu. Nad hlavu zvedl Ligový i Anglický pohár. Fanoušci si ho zamilovali. Přes všechna utrpěna zranění a mnohé slouhé absence nikdy neupadl v nemilost. Spoluhráči i trenéři připomínali hlasitě jeho jedinečnost. Stejná situace se opakovala i v reprezentačním kádru.
Konečný účet? Tomáš Rosický strávil celem šestnáct sezon mezi evropskou fotbalovou smetánkou. Za reprezentaci odehrál 105 zápasů a zahrál si na pěti finálových turnajích. V reprezentaci nikdo nemůže vyslovit vyšší číslo. Jedinečný příběh chtěl ukončit v místech, kde ho započal. Bohužel tak neučinil na hřišti. Za přítomnosti kamer, desítek novinářů a svých nejbližších napsal několika větami fotbalový epilog. Byl soudný a sám cítil, že tak musí učinit. I to ukazuje jeho výjimečnost.

Stříbrný úkol

20. prosince 2017 v 18:34
Očekávané se stává realitou. Jaroslav Šilhavý nuceně ukončuje své angažmá ve vršovickém Edenu. Působení ve Slavii si může zaosat jako významnou část svého trenérského životopisu, ale v denní realitě už mu zůstanou jen krásné vzpomínky na mistrovskou sezonu. Nikdo už mu nevezme ligový titul i rekordní séri třiceti šesti zápasu bez porážky. Všichni mu musí složit poklonu.
Ze vzpomínek se však žít nedá. Je třeba se vrátit do reality. Musí se najít nástupce rekordmana v počtu ligových startů. Veřejným tajemstvím je nástup dosavadního kouče libereckého Slovanu Jindřicha Trpišovského. Perspektivní kouč má před sebou další profesní výzvu. Ta mu může pomoct upevnit pozici mezi českou trenérskou elitou. Do Edenu přijde s velkým očekáváním. Pozici by mu měla ulehčit přítomnost Jana Nezmara, s nímž se dobře zná zpod Ještědu.
Oba se musí plně dostat do slávistické reality. Titul všichni berou vzhledem k podobě ligové tabulky jako utopii. Slavia musí bezpodmínečně uhájit druhou příčku. Vzhledem k situaci v lize a podobě tabulky neexistuje vůči tomuto cíli alternativa. Vše ostatní bude vnímáno jako neúspěch.
Nový trenér nemůže počítat s výraznou obměnou kádru. Nenacházíme k tomu racionální důvod. Tým bez pohárové Evropy ztráci minimálně pro jarní část na atraktivitě. Dosavadní kouč Liberce musí počítat spíše se zeštíhlením kádru. Na české poměry se však stále jedná o vysoce nadstandardní a noblesní podmínky. S chutí tedy do toho. Vstříc druhému místu.

Jednat ve správném pořadí

13. prosince 2017 v 21:17
Fotbalovou Slavii nečeká klidná zima. To bylo jasné ještě před posledním podzimním zápasem. Divoké zimní dění ještě umocnilo vyřazení v Evropské lize a konec v evropských pohárech. Tým nenaplnil předsezonní očekávání a na jaře ho čekají boje pouze na domácí scéně. Zdá se být nad slunce jasný odchod některých hráčů. Kádr se jeví pro jarní herní vytížení příliš široký. Navíc se povážlivě rozkývala i židle pod trenérem Jaroslavem Šilhavým. S širokým kádrem mohl skutečně zacházet citlivěji a lépe. Vysoký počet hráčů pro něj bylo něco nového. Musel se učit za pochodu.
Již v průběhu podrzimní části se tak mezi novináři i fanoušky vedly čilé spekulace o tom, kdo by ho mohl na horké trenérské lavičce úřadujícího mistra nahradit. V posledních dnech se nejvíce skloňuje jméno současného trenéra libereckého Slovanu Jindřicha Trpišovského. Celá věc vypadá hodně logicky. Trenérovo angažmá v severočeském klubu můžeme považovat za velmi úspěšné. Nyní by měl před sebou další výzvu ke zpestření svého profesního životopisu. Ve Slavii navíc čerstvě působí jeho nedávný nadřízený z Liberce Jan Nezmar. Tento fakt by mu začátky v Edenu hodně ulehčil.
Teď všichni čekají, jak zareaguje na celou věc samotný trenér. A jaký postoj k jeho dalšímu směřování zaujme současný liberecký managment? Ten se nijak netají přáním, aby současný vládce jejich lavičky prodloužil svou smlouvu. Ta stávající bude naplněna na konci této sezony. Na jeho vyjádření tak čeká jak slávistické vedení v čele s Jaroslavem Tvrdíkem, tak sportovní ředitel Slovanu Libor Kleibl. Ten doufá, že jeho současný podřízený odolá milionovému pokušení z Vršovic a bude pokračovat v rozdělané práci. K rozuzlení by měl tento příběh dospět do konce tohoto týdne.
Značně v pozadí se najednou ocitl současný trenér Slavie Jaroslav Šilhavý. Stále ho ještě musíme považovat za hlavního tenéra Slavie, přestože pravděpodobnost jeho odchodu hraničí s jistotou. Část slávistické veřejnosti po jeho odchodu již nějakou dobu volá. Bohužel poslední konání slávistického managmentu je vůči jeho osobě nedůstojné. Nikdo mu už nevezme jeho úspěch v podobě mistrovského titulu. Ten vrátil do Edenu po osmi letech a srdce slávistických fanoušků opět naplnil hrdostí. Teď musí zprostředkovaně číst, jak jeho chlebodárce jedná s kolegou a přemlouvá ho, aby se stal jeho následovníkem. Případné odvolání Jaroslava Šilhavého a následné povolání Jindřicha Trpišovského zpod Ještědu se jeví jako logičtější a v daném případě i důstojnější. Není to přece tak dávno, co se jevila Šilhavého pozice jako neotřesitelná on sám jako nedotknutelný. Fotbal prostě nemá logiku.

Nohy hluboko v bahně

12. prosince 2017 v 21:44
Minulý týden prolétl televizním éterem rozhovor s Patrikem Bergerem. Novináři ho zastihli, jak se chystá na městské derby mezi milovaným FC Liverpool a Evertonem. V letištní hale básnil o tom, jak si ho bývalý klub váží, že pro něj pracuje jako ambasador při zájezdech na Dálný východ a o krásných chvílích, které tráví s bývalými spoluhráči na turnajích v golfu. Ve městě Beatles ho i roky po jeho odchodu považují za ikonu a najdeme ho i v Síni slávy pětinásobného evropského klubového mistra. Při otázce na případné působení v českém fotbale se vícemistr Evropy z roku 1996 jen hořce usmál.
Dnes jsme mohli důvod jeho výrazu naplno pochopit. Delegáti FAČR měli totiž za úkol zvolit nové vedení. Všichni si pokládali základní otázku. Nastane éra "po Peltovi"? Neodvažuji se použít kladnou odpověď. Už samotná přítomnost bývalého neomezeného vládce českého fotbalu mnohé nasvědčovalo. Po policejním zásahu v jeho sídle by se čekal tichý konec a odchod zadními dveřmi. Nic z toho se nekonalo. Jablonecký šíbr měl na valné hromadě dokonce proslov, kde se zastal svých bývalých kumpánů a zjevně neměl vlaný zájem na tom, aby se konala reforma na strahovské hůrce.
V tajné volbě byl zvolen novým předsedou Martin Malík. Toho doporučoval prý i samotný Pelta. Uštědřil tak jeden polibek smrti. Zvolení nového předsedy se však v tuto chvíli dostává na vedlejší kolej. Na posty jeho zástupců se totiž vrací staří známí- Roman Berbr a Zdeněk Zlámal. Jak víme, jedná se o osoby výrazně nakloněné Peltovi a ten se tak vlastně stal faktickým vítězem dnešní valné hromady v Nymburce.
Tento fakt je umocněn tím, že se nepodařilo změnit svazové stanovy a můžeme tak znovu očekávat spory mezi českou a moravskou komorou. V sále jsme dnes mohli vidět i představitle FIFA a UEFA. Ti sice až do dnešního dne netušili, kde najdou v České republice Nymburk, ale odvezli si z něj mnoho zážitků a pravděpodobně i rozporuplné pocity. Náš fotbalový svaz bude patrně pod ještě větším drobnohledem. Pomůže mu to nebo budou výsledkem ještě hlubší rány? To ukáže čas. Na zlepšení image fotbalu v očích společnosti si však opět počkáme o něco déle.

Po zranění může být silnější

10. prosince 2017 v 20:35
Tak je to konečně tady. Český útočník Patrik Schick prožil nekonečný letní přestupový příběh ze Sampdorie Janov i několik zdravotních problémů po uzavření přestupu, který nakonec vedl po několika nečekaných zvratech do římnského AS. Až o tomto víkendu, kdy je Série A dávno v plném proudu a "oranžovočervení" vedou statečné boje v Lize mistrů a na domácí scéně se snaží si zajistit pozici i v příštím ročníku. Zde muséme poznamenat, že zatím zaostávají za Interem Milán, Neapolí a Juventusem. Prvděpodobně tak získají maximálně místo v předkole.
Někdejší útočník Bohemians a Sampdorie Janov se mohl poprvé naplno ukázat a záhajil těžký boj o místo v základní sestavě. Český forvard se gólově neprosadil a "vlci" musí být ze souboje s Chievem rádi za bod po remíze 0:0. Po debutu v základní setavě však zanechal dobrý dojem a vytvořil si několik slibných příležitostí. To může býr dobrým odrážecím můstkem do dalších zápasů. Konkurence Edina Džeka či Stephana El Shaarawyho mu neumežňuje velká zaváhání. V dalších zápasech musí přijít góly- hlavní náplň jeho práce.
S nuceným zpožděním musí začít český reprezentant začít naplňovat velká očekávání. Ty zavládla hned po jeho příchodu. Ve "Věčném městě" se objevil jako nejdražší posila v dějinách klubu. Z italské metropole putovala do Janova zhrube jedna miliarda. Tento fakt mu však pozici u trenéra Eusebia Di Francesca neulehčuje neulehčuje, možná spíš naopak. Patrik Schick musí dokázat, že tento balík zaplatilo klubové vedení oprávněně a má své místo mezi evropskou fotbalovou elitou.
Dostává zde také příležitost ukázat, že si s těžkých podzimníhch časů odnesl i něco pozitivního, že je psychicky silnější. Případné zaváhání ho nesmí zlomit a musí dál bojovat stejně, jako to dokázal v časech zdravotních problémů. Již nějaký čas hraje sparťanský odchovanec elitní evropskou soutěž. Ta mu jistě přinesla řadu zkušeností a fyzicky i psychicky ho posílila. Víra ve vlastní schopnosti a síly musí být přirozenou součástí jeho fotbalové osobnosti. Už nemá na vybranou. Snad naplní velká očekávání a český fotbal získá definitivně nového útočníka evropské velikosti.

Titul teď není nic platný

7. prosince 2017 v 21:38
Jedno české přísloví říká, že když se něco nedaří, tak ani kdyby trakaře padaly. Jeho pravdivost se fotbalové Slavii během fotbalového podzimu ukázala v plné nahotě. Stalo se tak na domácí i pohárové scéně. Slabší až fatální chvíle měly jeden společný jmenovatel- mizernou koncovku. APOEL Nikósie i kazašskou Astanu vnímali všichni zainteresovaní jako hratelné soupeře, přes které se mělo přejít do další fáze pohárové soutěže. Místo toho se sen o Lize mistrů rozplynul na sklonku srpna a v mrazivém večeru v předvánočním čase se i letošní ročník Evropské ligy stal minulostí.
Bez gólů se prost zvítězit nedá. Zanedlouho už si nikdo nevzpomene na slávistickou převahu a dost možná upřenou penaltu. Když tým nepromění ani jednu ze tří jasných gólových šancí, tak ukazuje, že ještě nedorostl mezi evropskou elitu. Úspěch v domácí i Evropské lize představuje nyní tabu. Fakt, že vedoucí Plzeň nastřílela o sedm gólů víc se na ligové tabulce musel projevit. Trochu nečekaný bod ze hřiště španělského Villarealu se najednou stal bezcenným. Slavii začala zimní přestávka a bude mít mnoho námětů k přemýšlení.
Židle pod trenérem Šilhavým se povážlivě rozkývala. Řada hráčů bude žít v nejistotě, co s nimi bude v příštím roce. Přílišné posilování není na místě. Velmi důležitou pozici získává v přemýšlení Slavie domácí pohár. Jedná se o jedinou myslitelnou trofej v tomto ročníku. Šíře kádru není přímo úměrná situaci , která právě nastala. Od Nikósie dostala Slavia v létě pořádnou facku. V případě Astany se jednalo o slušný boxerský direkt. Po květnové euforii ze zisku mistrovského titulu se musí tým z Edenu znovu pevně usadit na zem.
Skutečně tomu není tak dávno, co se Slavia potácela na hranici krachu a velmi často se jí v domácí soutěži přímo týkaly boje o záchranu. Za pomoci bohatého investora se vrátila na pozice, na které z historického hlediska patří. Jeden domácí titul z ní však neudělá klub evropského formátu. Budování pozic na mezinárodní úrovni prostě ještě nějakou chvíli potrvá. Český mistr si musí vážit toho, co má. V jarních ligových bojích bude mít za úkol získat lepší tvář a třeba se bude za rok slavit v Edenu postup a budou vyhlížet věhlasné evropské soupeře.

Hlavně opatrně

6. prosince 2017 v 20:53
Fotbalovou Slavii čeká v domácím prostředí podzimní soutěžní derniéra proti Astaně. Úspěch drží ve svých rukou a případný postup může trochu napravit podzimní reputaci, kterou výrazně pocuchal neúspěch v play- off Ligy mistrů a výrazný odstup od vedoucí příčky v nejvyšší domácí soutěži, kde jsou reálné myšlenky na obhajobu mistrovského titulu minulostí. Pokud chce obhájce titulu alespoň částečně uplatnit svoje gigantické letní nákupy, musí si zajistit jaro v Evropské lize. Tam může narazit i na velmi atraktivní soupeře. Tento fakt umocňuje motivaci do zítřejšího zápasu s týmem z kazašské metropole.
Hráči z Edenu mají navíc částečně stále nůž pod krkem. Za podzimní zaváhání je údajně čekají finanční postihy a výsledek posledního zápasu v základní skupině Evropské ligy bude mít zásadní vliv na jejich výši. Jeden výsledek bude mít zásadní vliv na podobu sešívaného jara. Mohou se potenciálně střetnout s Arsenalem, AC Milán či Borussií Dortmund a nebo mít jistotu čtvrtečních večerů u televize, kde v nich budou příme přenosy budit smutek a závist zároveň.
Velký osobní zápas prý také hraje trenér Jaroslav Šilhavý. Do sezony vstupoval jako trenér mistra s výrazně posíleným kádrem ve velice komfortními podmínkami v podobě stabilního finančního i sportovního zázemí. Občasným podivným zacházením s širokým kádrem však sám zasel semeno pochybnosti o své schopnosti pracovat s tolika hráči, kteří by jinde byli stavebními kameny základní sestavy. Ve Slavii musí všichni o své místo tvrdě bojovat a někdejší obránce Plzně či Slavie se v této situaci občas pohyboval jako slon v porcelánu.
Nejsem však zastáncem toho, aby opouštěl v dané situaci podivně rozhoupaný sešívaný koráb. Získává totiž velmi důležitého spojence- nového sportovního ředitele Jana Nezmara. Velmi dobře se s ním zná z Liberce. Jejich spojenetví může mít blahý vliv na celkovou chemii v hráčském kádru. Jedná se o jednu z cest, jak vylepšit situaci v týmu, jenž nenaplnil velká letní očekávání a na jaře se bude muset snažit zajistit si místo v předkole Ligy mistrů a vítězství v domácím poháru. Další překotné změny by tyto snahy nabouraly.

Pomohlo by jasnější "ne"

5. prosince 2017 v 21:29
Italský fotbal se jen pomalu vzpamatovává z nečekaného šoku v baráži kvalifikace světového šampionátu v Rusku. Díky ní prožil jednu malou národní tragédii a stojí na rozcestí. Konec reprezentační kariéry několika stěžejních hráčů v čele s brankářskou ikonou Gianluigi Buffonem se už dlouho jevil jako nevyhnutelný. Rezignaci trenéra Giana Piera Ventury vnímá italská fotbalová veřejnost jako samozřejmost. Společně s ním skončil také prezident italského fotbalu Carlo Tavecchio. Všichni si však zároveň pokládají otázku, co bude dál se "squadrou azzurou". Kdo vyléčí šrámy, které utrpěla?
Vyhlašuje se konkurz na trenéra, jenž přijme nelehký úkol. Bude muset vrátit italské reprezentaci lesk a evropský i celosvětový věhlas. Normálně by se na místo italského reprezentačního trenéra stála dlouhá fronta. Teď se však jednotlivá jména objevují jen velmi pomalu. Funkcionáři z Říma již kontaktovali Carla Ancelottiho. Někdejší záložník AS Řím a AC Milán má obdivuhodný trenérský životopis. V něm se vyjímají kluby jako Juventus, AC Milán, Chelsea, Real Madrid či Bayern Mnichov. V 90. letech se navíc zaučoval tři roky jako asistent u italské reprezentace.
Prostředí italského fotbalu zná dokonale a oprávněně se v něm těší velkému respektu. Ve fotbalovém dění pod Apeninami sehrál v posledních třeceti letech jednu z hlavních rolí. Řadu trofejí posbíral jako hráč i jako trenér. Dlouhé hodiny bychom o něm mohli hovořit v superlativech. Přesto říkám jeho případnému angažmá u italské reprezentace rezolutní NE. Navíc jsem přesvědčený o tom, že nejsem sám a dala by mi za pravdu i část funcionářů Italské fotbalové federace.
K tomuto názoru mě nutí právě to, jak moc je spjatý rodák z Reggiola s tamním fotbalovým děním ve třech posledních dekádách. Absence na světovém šampionátu musí představovat dostatečný apel na hlubší změny na tamním svazu. Ten se sice může pyšnit čtyřmi tituly mistra světa a jedním evropským, ale v tomto případě se jedná o hudbu minulosti a tyto poháry stále více zapadávají prachem. Musí zde zavát nový svěží vítr. Z intenzivního hledání se hlavně nesmí postupně stát "Čekání na Godota".

Začátek střídání generací

4. prosince 2017 v 20:42
Real Madrid pokračuje i nadále ve svém ligovém trápení. Víkendová ztráta rivala z Barcelony mu není nic platná, protože sám také ztratil. Na horké baskické půdě v Bilbau jen remizoval a na katalánského rivala stále ztrácí hrozivých osm bodů. Myšlenky na titul tak možná již představitele klubu pomalu opouštějí. Trápení umocňuje fakt, že v současné době je královský klub až na čtvrtém místě ligové tabulky, což nezaručuje přímý postup do hlavní fáze Ligy mistrů. Zde sice není ztráta tak hroziá, ale na sebevědomí to rozhodně nepřidá. Real se nyní dívá na záda i Valencii a městskému rivalovi Atleticu.
Klubový šéf Florentino Peréz už pomalu začíná myslet na delší časový horizont. Vyhlédl si do svého týmu další útočnou hvězdu. Španělská média přinášejí velice konkrétní zprávy o tom, že by útočné šiky slavného klubu ze španělské metropole měl posílit argentinský útočník Mauro Icardi. Kanonýr a kapitán Interu Milán bude podle všeho hlavním předmětem jednání v zimním přestupovém období. Jedna z největších hvězd italské Série A bude dost možná postavena před dilema, zda zabojovat o titul italského mistra či bojovat o místo na slunci v nejúspěšnějším klubu fotbalové historie.
Je patrné, že střelecké trápnení největších hvězd Realu nezůstnane bez odezvy. Cristiano Ronaldo, Karim Benzema a Gareth Bale mají na kontě shodně po dvou ligových trefách. Ani produktivita v Lize mistrů jim v tomto případě není omluvou. V případě Ronalda a Benzema musí navíc klubový managment pohlížet na přibývající léta. Nutnost příchodu nové generace hvězd není záležitostí daleké budoucnosti. Brzy se bude jednat o věc velmi aktuální, navíc musíme přičíst nevyjasněné vztahy Cristiana Ronalda s klubovým vedením a sílící spekulace o jeho předčasném konci na San Bernabeu.
Šéf "bílého baletu" poslal údajně do Milána nabídku v hodnotě 90 milionů eur, přičemž šéf "nerazzuri" Massimo Moratti si cení svou hvězdu na rovných 100 milionů. V obou případech by se hvězdný argentinec stal nejdražší posilou v dějinách klubu. Navíc zde existuje jistý prostor pro "licitování". Inter opakovaně chybí v Lize mistrů a jarní boj o ušatý pohár přináší velmi silné pokušení. Icardi by se navíc mohl stát symbolem a předzvěstí nové generace hvězd nejúspěšnějšího španělského klubu. Možná máme před sebou další velmi zajímavou přestupovou ságu.

Když je výsledek vedlejší...

3. prosince 2017 v 20:30
Podzimní fotbalové dění na české ligové scéně se zápasem mezi Spartou a Mladou Boleslaví definitivně uzavřelo. Letenský tým přejel neškodné Středočechy 3:0 a udržel se tak v jarní bitvě o pohárové příčky. Již před zápasem si však mnozí na Letné pokládali i jiné otázky než jaký bude výsledek zápasu, kde se poprvé na domácí scéně ukáže video rozhodčí. Ten mimochodem musel potvrdit první gólovou situace nedělní dohrávky a musíme tak uznat, že nebyl v zámezí na úrovni středové čáry zbytečný. Již teď totiž padají otázky na téma, jaké bude složení hráčského kádru i trenérského štábu v jarní části.
Jasné je jedno. Kádr bude muset projít zeštíhlovací kúrou. Sparta se v průběhu podzimu musela rozloučit s evropskou i domácí pohárovou soutěží. Na soupisce je v současné době dvacet osm hráčů. Pro čtrnáct jarních utkání se jedná skutečně o zbytečný luxus z hlediska sportovního i finančního. Někteří z hráčů, kteří přišli v létě s velkou pompou do nejúspěšnějšího českého klubu, si tak bude pravděpodobně hledat nového zaměstnavatele. Na Letné by se jim nedostalo patřičného herního zatížení a pro majitele klubu by se jednalo i o velkou finanční zátěž. Jména jako Biabiany, Plavšič či Albiach tak velmi pravděpodobně budeme na jaře v rudém dresu hledat marně.
Další otázkou je pozice italského trenéra Stramaccioniho. Před sezonou přišel s velkou pompou psát novou kapitolu sparťanských dějin a na sklonku roku mu tvrdé fanouškovské jádro přichází připomenout pomocí zakoupené letensky fakt, že všechny cesty vedou do Říma. Fanoušky si na svou stranu nezískal a přibývající nervozitu jsme na něm mohli až nezdravě výrazně pozorovat. Rodák z italské metropole svoje angažmá v srdci Evropy vzal za špatný konec.
V létě si začal tým budovat k obrazu svému pomocí drahých posil z různých koutů Evropy. Postupně se však začaly rojit pochybnosti po nepřesvědčivých výkonech v lize a brzkém konci v evropských pohárech. Stramccioni začal stavět sestavu metodou pokus- omyl. Hráč, který se podle jeho slov měl brzy pakovat, se najednou stal důležitým článkem základní sestavy. Viděli jsme i situace zrcadlově obrácené. Smlouva jinak celkem sympatického Itala má trvat je víc než dva roky. V její naplnění však věří málokdo.